§ 116
(1) Na území obce se vymezuje jedno, popřípadě více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.
(2) Při vymezení zastavěného území se vychází z posledního účinného územního plánu. Nemá-li obec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného území vymezení pozemků v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966 vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"), ze kterého se vyjmou
a) vinice,
b) chmelnice,
c) lesní pozemky a
d) zemědělské pozemky přiléhající k hranici intravilánu netvořící stavební proluku.
(3) Do zastavěného území se dále vždy zahrnou
a) zastavěné stavební pozemky,
b) stavební proluky,
c) další oplocené proluky mezi zastavěnými stavebními pozemky,
d) veřejná prostranství,
e) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území a dráhy v části procházející intravilánem a ostatními pozemky zastavěného území,
f) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic a chmelnic.
(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.