§ 6
Společenský prospěch z využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru se stanoví takto:
a) při úspoře vlastních nákladů z rozdílu vlastních nákladů vynakládaných před využitím řešení a po jeho využití, přičemž se přihlíží k veškerým úsporám, zejména na materiálu, mzdách, energii;
b) při úspoře nákladů na údržbu nebo při snížení poruchovosti při výrobě, z rozdílu nákladů vynaložených na údržbu nebo spojených s odstraněním poruchovosti při výrobě v průběhu jednoho roku před využitím a po využití řešení. Nebyly-li v uvedené době před využitím řešení vynaloženy náklady na údržbu nebo na odstraňování poruchovosti, jsou rozhodné pro zjišťování rozdílu vynaložené průměrné roční náklady, nejvýše však z období tří let před využitím;
c) při úspoře investičních nákladů z rozdílu mezi náklady rozpočtovanými a skutečně vynaloženými. Základem pro stanovení odměny za využití je u stavebních investic 15 % a u strojních investic 30 % rozdílu uvedených nákladů;
d) při prokazatelné úspoře devizových nákladů z rozdílu nákladů na dovoz v ceně franko československá hranice vyjádřených v tuzemské měně a vlastních nákladů po využití řešení. Je-li tuzemská náhrada s vyššími vlastními náklady a společenský prospěch zjištěný podle předchozí věty by dostatečně nevyjadřoval ekonomický, technický nebo jiný přínos z využití řešení, je základem pro stanovení společenského prospěchu až 20 % prokazatelně uspořených devizových nákladů vyjádřených cenou franko československá hranice. V případě prokazatelných úspor devizových nákladů na stavebních investicích je základem pro stanovení odměny za využití 15 % a na strojních investicích 30 % rozdílu uvedených nákladů;
e) při prokazatelných devizových přínosech z rozdílu mezi finančními částkami za uskutečněný vývoz v roce před využitím a po využití řešení vyjádřených cenou franko československá hranice. V případě prokazatelných devizových přínosů na stavebních investicích je základem pro stanovení odměny za využití 15 % a na strojních investicích 30 % rozdílu uvedených nákladů;
f) při zvýšení produktivity práce z úspor mezd a přírůstku zisku organizace, které jsou v přímé souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru;
g) při výrobě nového výrobku, který nahrazuje stávající výrobek či několik výrobků, u něhož vlastní náklady připadající na nový výrobek, jsou nižší než u původního výrobku, z rozdílu vlastních nákladů u dosavadních výrobků a nových výrobků a přihlédne se k případné změně jakosti, životnosti a spolehlivosti výrobků. Nejde-li o takový případ, stanoví se společenský prospěch s výjimkou uvedenou v § 7 odst. 2 z cenové kalkulace nového výrobku, a to z výše kalkulovaného zisku vztaženého na jeden výrobek. Dosažený výsledek se násobí podílem, jakým se vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor účastní na novém výrobku;
h) při zlepšení pracovních podmínek, zvýšení bezpečnosti práce nebo zlepšení životního prostředí podle stupně nebezpečí nebo nedostatků, jež se využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru odstraňují s ohledem na počet ohrožených osob;
ch) projevují-li se technicko-ekonomicky zdůvodněné přínosy vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru u spotřebitele výrobku nebo služby, je základem pro stanovení odměny za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru 15 - 35 % přínosu z jednoho výrobku nebo služby násobeného počtem výrobků nebo služeb, užitých tímto spotřebitelem. Bližší podmínky pro určení procenta stanoví v oboru své působnosti příslušné ústřední orgány v dohodě s Úřadem.