II.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
8. V souladu s § 69 zákona o Ústavním soudu vyzval Ústavní soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky, aby se k návrhu vyjádřily.
9. Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého předsedy Ing. Miloslava Vlčka sdělila, že návrh insolvenčního zákona byl projednán v prvém čtení dne 26. 10. 2005 jako tisk 1120 a následně byl přikázán ústavně právnímu výboru, který se jím zabýval na svém zasedání dne 1. 12. 2005 a 20. 1. 2006, přičemž jej doporučil schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, obsaženého v usnesení výboru č. 235 (tisk 1120/1), kterým byl nově upraven i § 399 odst. 2 insolvenčního zákona. Druhé čtení návrhu proběhlo dne 27. 1. 2006 a pozměňovací návrhy v něm přednesené byly zpracovány jako tisk 1120/2. Návrh zákona byl schválen ve třetím čtení dne 8. 2. 2006 ve znění komplexního pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru a dalších pozměňovacích návrhů. Zákon byl následně podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 182/2006 Sb. Předmětné ustanovení nebylo pozdějšími novelizacemi tohoto předpisu dotčeno.
10. Senát Parlamentu České republiky v této souvislosti uvedl, že návrh zákona, jehož ustanovení bylo navrženo ke zrušení, mu byl postoupen dne 28. 2. 2006 a organizační výbor jej jako tisk č. 288 přikázal k projednání ústavně-právnímu výboru a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Návrh byl oběma výbory projednán dne 15. 3. 2006, resp. 22. 3. 2006, přičemž oba shodně doporučily přijetí zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Návrh zákona byl Senátem schválen na jeho 10. schůzi jako usnesení č. 416 ze dne 30. 3. 2006, z 54 přítomných senátorů a senátorek hlasovalo pro přijetí zákona 49, nikdo nehlasoval proti a 5 přítomných se hlasování zdrželo. K ustanovení, které je předmětem řízení před Ústavním soudem, nebyla vedena žádná diskuse; institutu oddlužení se rozprava týkala pouze co do možnosti jeho uplatnění v případě právnické osoby, která není podnikatelem. V rámci schvalovacího procesu tedy nezazněl žádný názor, jímž by bylo možné tvrzení navrhovatele o protiústavnosti § 399 odst. 2 insolvenčního zákona podpořit, či naopak vyvrátit. Senát projednal návrh zákona v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, přičemž vycházel z většinového přesvědčení, že zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s jejími mezinárodními závazky. Je nyní na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost předmětného ustanovení.
11. Všichni účastníci řízení vyjádřili souhlas s upuštěním od ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.