Článek 3
(1) Pojem "pravidelná autobusová linka" znamená dopravu, kde se přepravy provádějí po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených nácestných zastávkách.
(2) Každá pravidelná autobusová linka mezi státy smluvních stran, jakož i tranzitem přes jejich území musí být povolena po vzájemné dohodě příslušnými orgány smluvních stran.
(3) Žádost o povolení podává dopravce příslušnému orgánu státu smluvní strany, kde má registrována vozidla.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a) jméno dopravce a jeho úplnou adresu,
b) druh dopravy,
c) požadovanou dobu platnosti povolení
d) dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně),
e) jízdní řád,
f) trasu linky (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody),
g) délku trasy pro jízdu tam i zpět,
h) dobu řízení a odpočinku řidičů,
i) jízdné a tarifní podmínky,
j) počet míst k sezení v autobuse.
(5) Příslušný orgán smluvní strany podle odstavce 3 předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu druhé smluvní strany, který rozhodne v souladu s vnitrostátními právními předpisy o vydání povolení pro část pravidelné linky na území svého státu.
(6) Udělené povolení může být vydáno na dobu nejdéle pěti let a jeho platnost může být po dohodě příslušných orgánů smluvních stran prodloužena.