Závazný postup č. 7
Stanovení relativní pracovní schopnosti průmyslových
trhavin v balistickém moždíři
Podstata zkoušky
1. Relativní pracovní schopnost trhavin se stanoví z váhového množství srovnávací trhaviny, která při detonaci v balistickém moždíři způsobí stejně velkou výchylku jako 10 g zkoušené trhaviny.
Účel zkoušky
2. Z relativní pracovní schopnosti trhaviny, zjištěné v balistickém moždíři, se usuzuje na účinek trhaviny při jejím použití.
Zkušební zařízení a pomůcky
3. Zkušební zařízení podle obr. 1 sestává z:
- nosné konstrukce (1) upevněné na vhodném základu,
- výkyvné nosné tyče (2),
- moždíře se střelou (3),
- měřítka ve tvaru oblouku (4) se stupnicí s mm dělením,
- jezdce (5),
Moždíř podle obr.2 sestává z:
- těla (1) z oceli 12 050.1,
- vložky (2) z oceli 16 341.3
Střela je zhotovena podle obr.3 z oceli 19 422.3.
Hmotnost moždíře činí asi 310 kg, hmotnost střely asi 15 kg. Lože pro zachycování střel je obvykle z masivních dřevěných fošen s náplní rašeliny, odřezků gumy apod.
4. Pomůcky:
- dutinka z cínové folie Sn 99,85; tloušťky 0,02 mm zhotovená postupem podle čl.6
- navíjecí trn (obr.4) z tvrdého dřeva,
- pouzdro (obr.5) z nejiskřivého materiálu,
- pěchovací trn (obr.6) z nejiskřivého materiálu,
- průmyslová rozbuška č.8 Cu,
- zápalnice délky nejméně 50 cm,
- nízkotuhnoucí olej
Srovnávací trhavina
5. Srovnávacím vzorkem trhaviny je trhací želatina, která odpovídá Polar Blasting Gelatine (ICI).
a) Složení v %:
estery kyseliny dusičné 90,7
nitrocelulóza (suchá) 8,2
uhličitan vápenatý 0,6
tetraboritan sodný (mletý) 0,5
b) Požadavky na použité suroviny:
Estery kyseliny dusičné - nitrovaná směs 20%
monoethylenglykolu a 80% glycerinu
obsah vlhkosti nejvýše 0,3%,
alkalita (jako Na2CO3) nejvýše 0,005%
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
Obrázek č. 4
Obrázek č. 5
Obrázek č. 6
Nitrocelulóza obsah dusíku 12,1 ± 0,2%
viskozita 3% roztoku v 95% acetonu 100 až 200 cP,
acidita (jako H2SO)4 nejvýše 0,05%,
rozpustnost 1 g ve 100 cm3 směsi eteru a
etanolu (2:1) nejméně 95%
síranový popel (po spálení s parafinem) nejvýše 1%
Uhličitan vápenatý srážený
obsah vlhkosti nejvýše 0,5%.
Tetraboritan sodný p.a.
obsah vlhkosti a krystalové vody 45 až 47,5%,
obsah těžkých kovů a ve vodě nerozpustných nečistot nejvýše 0,1%.
c) Příprava:
Do mísiče o kapacitě 5 až 10 kg opatřeného vodním pláštěm a nastavitelnou teplotou se předloží do želatinační nádoby z plastické hmoty jemně mletý tetraboritan, uhličitan vápenatý a nitrocelulóza.
Potom se kontinuálně za stálého míchání přidávají kapalné estery kyseliny dusičné a v míchání se pokračuje ještě pět minut po přilití celého množství kapalných esterů kyseliny dusičné, aby se zabránilo tvorbě hrudek.
Tato operace se nesmí provádět při teplotě nižší než 15°C. Potom se vzniklý gel dávkuje postupně ve dvou až tříminutových intervalech v malých dávkách (nejvýše 500 g) do mísiče vyhřátého na 30°C a při této teplotě se míchá 50 minut. Pak se mísič ručně vyprázdní a trhavina se náložkuje do expedičních nebo skladovacích obalů, chránících trhavinu proti zvlhnutí.
Ke zkouškám relativní pracovní schopnosti se použije srovnávací trhavina nejdříve po 21 dnech od výroby. Doba použitelnosti vzorku srovnávací trhaviny při skladování v hermetických obalech je nejvýše 12 měsíců.
Požaduje se, aby připravená srovnávací trhavina vyhovovala těmto požadavkům:
obsah kapalných esterů kyseliny dusičné 90,0 až 92,0%
obsah nitrocelulózy 8,0 až 8,4%
obsah anorganických látek 0,9 až 1,3%
obsah vody nejvýše 0,5%
Je nutno, aby vzorek byl vizuálně homogenní.
Příprava zkušební náložky
6. Z cínové fólie se vystřihne lichoběžník podle obr.7 a navine se na navíjecí trn postupem podle obr. 8. Fólie, přečnívající přes okraj trnu, se přehne a přitlačí na čelo trnu, přičemž hrot lichoběžníka se přehýbá nejdříve. Tím se z fólie vytvoří dutinka o vnitřním průměru 24 mm a výšce 50 mm. Hotová dutinka se opatrně stáhne z trnu, aby se neporušil její tvar.
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Do dutinky se naváží zkoušená trhavina s přesností 0,01 g. Dutinka s naváženou trhavinou se vsune do pouzdra a pěchovacím trnem se upěchuje přibližně na hustotu obvyklou v průmyslovém balení.
Při pěchování se současně pěchovacím trnem vytvoří v trhavině důlek pro rozbušku. Rozbuška adjustovaná na zápalnici se vsune do důlku a plášť dutinky se těsně nabalí na vyčnívající část rozbušky.
Obdobným způsobem se připraví náložka srovnávací trhaviny.
Příprava zkoušky
7. Výbuchová a nábojová komora (zbavená nečistot podle čl.8) se vytřou hadříkem, navlhčeným v oleji. Zkušební náložka se přiloží ke střele tak, že zápalnice se prostrčí otvorem ve střele ze strany většího průměru a střela se zasune do komory v moždíři na doraz. Poloha zkušební náložky se upraví tak, aby náložka ve výbuchové komoře byla v těžišti moždíře. Zařízení pro měření výchylky se vynuluje, pak se zažehne zápalnice. Výbuch zkušební náložky vymrští střelu z moždíře a způsobí výchylku moždíře s nosnou tyčí. Výchylka je registrována jezdcem.
8. Po každém odpalu je nutno vyčistit střelu, nábojovou i výbuchovou komoru moždíře takto:
a) Střela se čistí jemným smirkovým plátnem č.80 a otře se čistící vlnou. Pak se celý povrch opatří filmem parafinového oleje.
b) Výbuchová komora se vyfouká stlačeným vzduchem, stěny se vyčistí jemným ocelovým kartáčem, vyfouká se stlačeným vzduchem, popř. vysuší.
c) Stěny nábojové komory se čistí jemným smirkovým plátnem č.80, otřou čistící vlnou a opatří filmem parafinového oleje.
Po ukončení zkoušek se zkušební zařízení chrání obaly z umělé hmoty.
Kalibrace zkušebního zařízení srovnávací trhavinou
9. Před kalibrací se odpálí dvě nástřelné rány s 10 g srovnávací trhaviny. Kalibruje se stanovením výchylek při odpálení 2, 4, 6, 8 a 10 g náložek. S každou navážkou se provedou 3 stanovení. Rozdíl největší a nejmenší výchylky při odpalech navážky stejné hmotnosti smí být nejvýše 10 mm. Ze zjištěných hodnot výchylky pro jednotlivou navážku se stanoví aritmetický průměr. Z průměrných hodnot se sestrojí kalibrační křivka, udávající závislost výchylky na navážce. Rozměr grafu je pro X:
10 g ≡ 20 cm, pro Y:1 000 mm ≡ 20 cm.
Zkušební zařízení se kalibruje srovnávací trhavinou při změně vzorku srovnávací trhaviny, při výměně nebo úpravě moždíře nebo měřícího zařízení, nejméně však jednou za dva měsíce.
Postup a zhodnocení zkoušky
10. Z pěti odpalů 10 g náložek zkoušené trhaviny se postupem výše uvedeným zjistí výchylky moždíře v mm a stanoví se jejich aritmetický průměr. Nejvyšší a nejnižší hodnoty výchylky při pěti po sobě jdoucích odpalech smí být v rozmezích nejvýše 20 mm.
Z kalibrační křivky se odečte hmotnost srovnávací trhaviny, odpovídající aritmetickému průměru výchylek moždíře. Tato hmotnost násobená deseti udává relativní pracovní schopnost trhaviny, která se zaokrouhlí a vyjádří v celých procentech.
Záznam o zkoušce
11. Záznam o zkoušce obsahuje údaje, uvedené v § 5 této vyhlášky.