Závazný postup č. 6
Stanovení účinku trhaviny podle Trauzla
Podstata zkoušky
1. Přivedením trhaviny o předepsané hmotnosti k detonaci v olověném válci se vytvoří výduť, jejíž objem se změří. Jeho hodnota v cm3 slouží k vyjádření účinku zkoušené trhaviny. Zkouška se neprovádí pro kapalné trhaviny.
2. Zkouška slouží ke srovnávání účinku jednotlivých druhů trhavin z hlediska jejich praktického používání při trhacích pracích.
Zkušební zařízení a pomůcky
3. K provedení zkoušky je třeba:
- olověný válec (obr.1) z měkkého olova. Má průměr 200 ± 2 mm, vývrt o průměru 25 ± 0,5 mm a hloubky 125 ± 1 mm je v jeho ose. Stěny a dno válce nesmí mít staženiny nebo lunkry, je nutno, aby povrch válce a vývrtu byl hladký, bez prasklin a tvrdých pecek.
Válce se zhotovují z olověných tyčí, které se vyrábějí z olova taveného při 390 až 400°C lisováním v těstovitém stavu při asi 300°C na hydraulických lisech. Z jedné tavby olova se vyrobí tolik tyčí, aby z nich bylo možno zhotovit nejméně 30 válců.
- dutinka z fólie z cínu Sn 99,85 tloušťky 0,02 mm. Zhotoví se vystřihnutím pravoúhlého lichoběžníka o rozměrech 150x120x70 mm a navinutím na navíjecí trn o průměru 24,0 mm a výšce 50 mm postupem, znázorněným na obr. 2. Fólie přečnívající přes okraj trnu se přehne a přitlačí na čelo trnu, přičemž hrot lichoběžníka se přehýbá jako první. Přeložením dalších částí přečnívajícího pláště dutinky se vytvoří dno. Hotová dutinka se opatrně stáhne z trnu, aby se neporušil její tvar.
- pouzdro (obr.3a) z nejiskřivého materiálu
- pěchovací trn (obr.3b) z nejiskřivého materiálu
- navíjecí trn (obr.3c) z tvrdého dřeva
- zážehová rozbuška č.8 Cu adjustovaná zápalnicí nebo elektrickým palníkem, popř. elektrická rozbuška s Cu dutinkou
- křemenný písek suchý, o velikosti částic 0,25 až 0,5 mm
- odměrný válec na 100 cm3 a 500 cm3.
Kontrolní zkouška
4. Pro stanovení účinku trhavin je nutno použít válce vyhovující kontrolní zkoušce, provedené stejným postupem jako vlastní zkouška (viz. čl.5 až 7) s tímto upřesněním:
a) Jako kontrolní trhavina se použije náložka připravená z 10 0,05 g tritolu A šupinkového, předem rozdrceného a prosátého. Použije se frakce, která projde sítem o jmenovitém rozměru oka 0,315 mm a neprojde sítem 0,1 mm. Použije se rozbuška ze stejné série jako při vlastním stanovení.
b) Jako výsledek kontrolní zkoušky se uvede aritmetický průměr výsledků tří stanovení, mezi nimiž smí být rozdíl nejvýše ± 7 cm3 od aritmetického průměru. Požaduje se, aby objem výdutě byl 300 ± 15cm3.
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
Postup zkoušky
5. Zkouška sestává ze tří opakovaných stanovení
6. Do cínové dutinky se naváží 10 ± 0,05 g zkoušené trhaviny, dutinka se vsune do pouzdra a trhavina se upěchuje na hustotu, obvyklou v průmyslovém balení. Při pěchování se současně pěchovacím trnem vytvoří v trhavině důlek pro rozbušku. Rozbuška se vsune do důlku v trhavině a plášť dutinky se pevně nabalí na vyčnívající část rozbušky tak, aby bylo zajištěno pevné spojení rozbušky s dutinkou.
7. Objem vývrtu válce se změří vodou s přesností na 1 cm3. Je nutno, aby teplota válce i vody byla 20 ± 2 °C. Vývrt se po měření objemu pečlivě vysuší a vyčistí. Do vývrtu se vsune náložka zkoušené trhaviny, připravená podle čl.6, až do úrovně horní plochy válce se volně bez udusání nasype křemenný písek a náložka se přivede k detonaci. Detonací náložky se ve válci vytvoří výduť hruškovitého tvaru, ta se zbaví nečistot vzniklých výbuchem zkoušené trhaviny a při teplotě válce 20 ± 2 °C se objem výdutě změří s přesností na 1 cm3.
Pro běžné provozní zkoušky lze upustit od vytemperování válce a s ohledem na jeho teplotu použit korekci objemu dutiny válce. Teplota válce však nesmí klesnout pod 0°C. Korekce na teplotu činí 0,25% objemu na 1° nad nebo pod 20°C. Při teplotách nižších se korekce přičítá, při teplotách vyšších se odečítá.
Výpočet a zhodnocení zkoušky
8. Účinek trhaviny (V) v cm3 se vypočítá podle vzorce:
V = V1 - Vo ± k,
kde Vo objem vývrtu válce, (cm3)
V1 objem výdutě po detonaci trhaviny, (cm3)
k korekce objemu dutiny válce s ohledem na jeho teplotu,
(cm3)
Jako výsledek zkoušky se uvede aritmetický průměr tří stanovení. Rozdíl jednotlivých stanovení a aritmetického průměru nesmí být větší než ± 10 cm3. Není-li tomu tak, je nutno zkoušku opakovat.
Záznam o zkoušce
9. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
a) teplotu ovzduší při zkoušce,
b) teplotu válce při zkoušce,
c) objem vývrtu v cm3,
d) objem výdutě po detonaci zkoušené trhaviny v cm3,
e) výsledky jednotlivých stanovení.