Závazný postup č. 37
Zkouška bezpečnosti elektrických rozbušek pro použití
ve výbušném prostředí
Všeobecně
1. Bezpečností rozbušky po použití ve výbušném prostředí se rozumí taková bezpečnost, která je daná stupněm citlivosti rozbušky zapálit výbušnou směs metanu se vzduchem předepsaného složení, za předepsaných podmínek.
2. Teplota uvnitř výbuchové komory po celou dobu zkoušky se udržuje v rozmezí 16 až 30°C. Další podmínky stanoví příslušný technický požadavek zkoušeného druhu rozbušky.
Účel a význam zkoušky
3. Z výsledku zkoušky lze soudit, zda zkušený druh rozbušky vykazuje dostatečnou bezpečnost pro použití v dolech nebo na jiných pracovištích s nebezpečím výskytu výbušné směsi metanu se vzduchem.
Podstata zkoušky
4. Zkoušená rozbuška se za předepsaných podmínek přivede k výbuchu a zjišťuje se, zda došlo ve výbuchové komoře pokusné štoly nebo maloobjemového boxu k výbuchu výbušné směsi.
Zkušební zařízení a pomůcky
5. Ke zkoušce je třeba:
a) pro metodu A:
Výbuchová komora pokusné štoly, např. podle obrázku 1, je ocelový válec o obsahu asi 10 m3, délky nejméně 4000 mm, na jedné straně pevně uzavřený rovnou ocelovou stěnou (dno výbuchové komory). Na opačné straně (ústí výbuchové komory) se uzavírá clonou, nutnou pro udržení výbušné směsi v komoře.
Obrázek č. 1 - Výbuchová komora pokusné štoly
1 - výbuchová komora
2 - větrací komín 3 - průzory
4 - kohout pro odběr vzorků výbušné směsi
5 - svorky pro el. vodiče
6 - registrační čidlo
7 - dno výbuchové komory
8 - ústí výbuchové komory
9 - clona
10 - zařízení pro spouštění el. rozbušek
Je nutno, aby výbuchová komora měla zařízení pro spouštění rozbušek do komory, pro napouštění metanu, promíchaní výbušné směsi, odběr vzorku výbušné směsi a její účinné vyvětrání po každém zážehu výbušné směsi. Výbuchová komora, může být opatřena snímači pro registraci výbuchu výbušné směsi, závěsy pro teploměr a vlhkoměr. V plášti výbuchové komory mohou být průzory pro pozorování a registraci průvodních dějů při zkouškách rozbušek.
b) pro metodu B:
Maloobjemový box s výbuchovou komorou 0,42 m3, je z ocelového
plechu, otevřený, bez jedné stěny, která se dá uzavírat clonou.
Obrázek č. 2 - Maloobjemový box
1 - výbuchová komora
2 - cirkulační potrubí pro míchání (větrání) výbušné směsi
3 - otvor pro zasouvání elektrických rozbušek
4 - kohout pro napouštění metanu
5 - kohout pro odběr vzorků směsi
6 - clona
7 - snímač registrující zážeh výbušné směsi
8 - svorky pro přívodní vodiče el. rozbušky
Box je opatřen zařízením pro zasouvání rozbušek, napouštění metanu, promíchání výbušné směsi, odběr vzorků výbušné směsi a její účinné vyvětrání po každém jejím zážehu. Box může být opatřen snímači pro registraci výbuchu výbušné směsi, závěsem pro vlhkoměr a teploměr.
c) pro metodu A i B:
- clona - je provedena z materiálu,který udrží výbušnou směs ve výbuchové komoře a při zážehu výbušné směsi se protrhne,např. papír, PE - fólie apod.,
- roznětnice - povolená pro doly s nebezpečím výskytu výbušného prostředí nebo jiný vhodný zdroj elektrického proudu s dobou průtoku nejvýše 4 ms,
- důlní elektrická milisekundová rozbuška s hliníkovou dutinkou časového stupně 0 pro zjištění citlivosti výbušné směsi,
- plyn pro přípravu výbušné směsi, obsahující v % obj.:
metan nejméně 85
homology metanu (jiné uhlovodíky) nejvýše 2
vodík a nenasycené uhlovodíky nejvýše 0,2
vzduch (dusík, kyslík, CO2) zbytek do 100
oxid uhličitý nejvýše 2
- vzorkovnice pro odběr vzorků výbušné směsi metanu se vzduchem
Metoda A
Příprava výbušné směsi
6. Do výbuchové komory uzavřené clonou se napustí metan v takovém množství, aby jeho koncentrace v komoře se udržovala v rozmezí 8,5 až 9,5% obj. metanu ve vzduchu. Výbušná směs se důkladně promíchá tak, aby byla v celém objemu komory homogenní.
Kontrola výbušné směsi
7. Obsah metanu ve výbušné směsi se kontroluje pomocí vhodného metanoměru, např. interferometru nebo infraanalyzátoru s přesností měření ± 0,3% obj. metanu ve vzduchu.
Postup zkoušky
8. Před zahájením zkoušky je nutno výbuchovou komoru zbavit všech nečistot. Po uzavření clonou se naplní metanem v množství odpovídajícím požadovanému složení výbušné směsi podle čl.6. Teplota ve výbuchové komoře odpovídá ustanovení čl.2.
9. Zkoušená rozbuška se umístí ve výbuchové komoře svisle tak, aby se nacházela přibližně ve středu šířky a délky a ve 2/3 výšky komory. Před odpálením první, páté a desáté zkoušené rozbušky v sérii 10 rozbušek jednotlivě odpalovaných se výbušná směs promíchá a provede se kontrola jejího složení podle čl.7. Bezprostředně po promísení výbušné směsi se rozbuška odpálí. Při jednom naplnění komory výbušnou směsí lze popsaným způsobem odzkoušet jednotlivě 10 rozbušek.
10. Po odzkoušení série 10 rozbušek a po ukončení zkoušky se provede odpálení hliníkové rozbušky ve výbuchové komoře, přičemž se požaduje, aby nastal dokonalý výbuch výbušné směsi. Nebyla-li výbušná směs přivedena hliníkovou rozbuškou k výbuchu, neuznávají se výsledky zkoušky za platné.
Zhodnocení zkoušky
11. Výsledek zkoušek se hodnotí matematicko - statistickou metodou, uvedenou v Závazném postupu č.54 podle ukazatelů spolehlivosti P a p, uvedených v technickém požadavku zkoušené rozbušky.
Rozbuška vyhovuje podmínkám zkoušky jestliže z celkového počtu zkoušených vzorků (n) je počet vzorků, u nichž došlo k zážehu (x) nižší nebo stejný než je uvedeno v tab. č.1 Závazného postupu č.54 pro požadované parametry P a p, jinak nevyhovuje.
Metoda B
12. Postupuje se stejně jako při metodě A s tím rozdílem, že místo výbuchové komory pokusné štoly se použije maloobjemového boxu.
Záznam o zkoušce
13. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
a) údaje o použitém zkušebním zařízení,
b) teplotu a relativní vlhkost ovzduší zkušebního prostoru.