Závazný postup č. 34
Zkouška současnosti roznětu elektrických rozněcovadel
Všeobecně
1. Současností roznětu rozněcovadel se rozumí roznět většího počtu rozněcovadel, zapojených do série, předepsaným proudovým impulsem.
2. Není-li v technickém požadavku předepsáno jinak, zkouší se při stávající teplotě a vlhkosti zkušebního prostoru.
Účel a význam zkoušky
3. Z výsledku zkoušky současnosti roznětu se stanoví, zda rozněcovadla vykazují dostatečnou funkční spolehlivost při roznětu většího počtu rozněcovadel zapojených v sérii.
Podstata zkoušky
4. Předepsaný počet rozněcovadel se zapojí do série a zatíží předepsaným proudovým impulsem. Zjišťuje se, zda došlo k roznětu všech zkoušených kusů.
Zkušební zařízení
5. Ke zkoušce je třeba:
Generátor stejnosměrného napětí s plynulou regulací, s rozsahem napětí do 3000 V.
Zkušební kondenzátor kapacity nejméně 4000 μF pro rozněcovadla s bezpečným proudem menším než 4 A a o kapacitě 80 μF ± 2% pro rozněcovadla s bezpečným proudem rovným nebo větším než 4 A.
Voltmetr s rozsahem od 0 do 3000 V třídy přesnosti do 1.
Ohmmetr třídy přesnosti do 2,5 upravený tak, aby jeho proud nakrátko nebyl větší než 20 mA.
Dvoupólové tlačítko.
Časové relé s dobou sepnutí kontaktů 4 ms ± 2,5%.
Nastavitelný odpor s rozsahem 0 až 100 Ω.
Postup zkoušky
6. Zkušební zařízení se sestaví podle vyobrazení schematu a všechna zkoušená rozněcovadla se zapojí do série, elektrické palníky se opatří zážehovými rozbuškami. Při zkoušce jsou rozněcovadla uložena tak, aby bylo vyloučeno vzájemné ovlivnění detonací jednotlivých kusů. Tlačítko S je přitom v klidové poloze 1. Nastavitelným odporem se nastaví celkový odpor obvodu
Rc = R + E na hodnotu nejméně 25 Ω.
7. Při zkoušce rozněcovadel s bezpečným proudem menším než 4 A se napětí U ve voltech na kondenzátoru C, měřené voltmetrem P1, nastaví na hodnotu odpovídající proudu I v ampérech, předepsanému pro současnost roznětu.
Vypočte se ze vztahu
U = Rc . I,
kde Rc je celkový odpor obvodu v Ω.
8. Po nabití kondenzátoru C na požadované napětí U se stiskne tlačítko S do polohy 2 a je-li prováděna zkouška podle čl.8, uvede se do chodu časové relé K, které na dobu 4 ms připojí roznětný kondenzátor C k obvodu s odporem Rc = R + E. Sleduje se, zda došlo k zážehu všech 50 zkoušených rozněcovadel. Po uvolnění tlačítka S se oba jeho kontakty musí vrátit do polohy 1. Do klidové polohy je nutno vrátit i časové relé.
9. Při zkoušce rozněcovadel s bezpečným proudem 4 A a větším je časové relé vyraženo (doba průtoku proudu se neomezuje na 4 ms). V tomto případě hodnotu napětí U ve voltech stanoví technický požadavek rozněcovadla.
Obrázek č. 1
Schema zapojení elektrické části zkušebního zařízení
G - generátor
C - zkušební kondenzátor
P2 - ohmmetr
K - časové relé
P1 - voltmetr
S - tlačítko
R - nastavitelný odpor
E - elektrické rozněcovadlo
Zhodnocení zkoušky
10. Rozněcovadla vyhovují zkoušce, jestliže všechny vzorky, přezkoušené předepsaným proudovým impulsem, zažehnou.
Záznam o zkoušce
11. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
a) zkušební podmínky podle technického požadavku výrobku,
b) údaje o použitém zkušebním zařízení.