Závazný postup č. 24
stanovení délky předdetonační zóny
Všeobecně
1. Předdetonační zóna je oblast nestabilního, samovolně se urychlujícího výbuchového hoření sloupce výbušniny, která předchází vzniku detonační vlny.
2. Zkouškou se zjišťuje náchylnost výbuchového hoření sloupce bezdýmných sypaných prachů (dále jen prachů) k převodu v detonaci za níže uvedených podmínek.
3. Stanovením délky předdetonační zóny se hodnotí bezpečnostně - technické vlastnosti zkoušených prachů.
Podstata zkoušky
4. V předepsaném zkušebním zařízení se zjišťuje délka předdetonační zóny pomocí mechanických snímačů, které reagují spolehlivě na působení detonačního tlaku, nereagují však na tlaky v předdetonační zóně výbuchového hoření.
Zkušební zařízení
5. Zkušební zařízení se sestaví z následujících pomůcek:
- ocelová trubka bezešvá, z oceli 11353, o vnitřním průměru 32 mm, délky 500 mm, tloušťky stěny 3 mm. Trubka má na jednom konci přivařeno ocelové dno tloušťky 3 mm,
- mechanický snímač připravený takto: ocelový svářecí drát o průměru 3,15 mm, délky 500 mm, se po celé délce spirálovitě ovine měděným drátkem o průměru 0,6 mm,
- elektrická můstková pilule jako rozněcovadlo,
- textilní lepící páska.
Postup zkoušky
6. Zkouška sestává ze tří souběžných nebo opakovaných stanovení, provedených za stejných podmínek. Do ocelové trubky, u níž byl předem zjištěn obsah s přesností na 0,5 cm3, se vloží ke stěnám v protilehlé poloze a až ke dnu dva mechanické snímače, z nichž jeden je opatřen rozněcovadlem. Ve svislé poloze se pak za mírného poklepávání naplní trubka až po ústí vypočteným a odváženým množstvím prachu tak, aby prach v trubce měl požadovanou měrnou hmotnost. Ústí trubky se uzavře textilní lepící páskou. Takto připravená nálož se vytemperuje na teplotu 20 ± 5°C a pak se elektricky odpálí v ochranném bunkru.
Po odpalu nálože se změří na mechanických snímačích s přesností na 1 mm délka hladké části až k prvnímu zřetelnému vrypu po měděném drátku. Délka hladké části snímače odpovídá oblasti působení předdetonačních tlaků, zbývající část od prvního zřetelného vrypu po měděném drátku odpovídá oblasti detonace. Za platnou zkoušku se považuje, lze-li spolehlivě změřit délku předdetonační zóny alespoň na jednom snímači.
Obrázek č. 1 - Schéma nálože ke stanovení délky
1 - ocelová trubka, 2 - mechanický snímač, 3 - rozněcovadlo, 4 - textilní lepící páska
Zhodnocení výsledku zkoušky
7. Délka předdetonační zóny se vyjadřuje v mm. Čím je hodnota větší, je náchylnost prachu ke vzniku detonace menší.
Jako výsledek zkoušky délky předdetonační zóny se uvede aritmetický průměr výsledků tří souběžných nebo opakovaných stanovení změřených hodnot délky hladkých částí snímačů k prvnímu zřetelnému vrypu po měděném drátku v mm. Liší-li se výsledky jednotlivých stanovení od takto zjištěného aritmetického průměru o více než 10 mm, zkouška se opakuje.
Jsou-li po odpalu náloží mechanické snímače po celé délce bez zřetelného vrypu po měděném drátku nepřechází výbuchové hoření v detonaci a jako výsledek zkoušky se uvede "bez detonace".
Záznam o zkoušce
8. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.