CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 241/2009 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 26. května 2009 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a alternativního návrhu na zrušení některých ustanovení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb Ba) Námitka porušení principu proporcionality

Ba) Námitka porušení principu proporcionality

241/2009 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 26. května 2009 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a alternativního návrhu na zrušení některých ustanovení vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb

Ba) Námitka porušení principu proporcionality

69. Veřejný ochránce práv namítá rozpor ustanovení § 13, § 14 odst. 3, § 15 odst. 5, § 16 odst. 2, § 17 odst. 7 a § 18 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. s principem proporcionality v širším smyslu. Uvedená ustanovení upravují povinné vybavení stavby hasicími přístroji a zařízeními autonomní detekce a signalizace.

70. Poté, co Ústavní soud identifikoval možný zásah do vlastnického práva, přistoupil ke zkoumání proporcionality zásahu do tohoto základního práva. Provedení testu proporcionality vyžaduje vyhledání a identifikaci cíle ustanovení omezujícího základní právo; tímto cílem je v daném případě veřejný zájem na ochraně života a zdraví osob, jakož i jejich majetku před vznikem požáru.

71. V nálezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.) *) Ústavní soud s odvoláním se na preambuli a čl. 1 Ústavy dovodil jedno ze základních pravidel fungování státní moci, kterým je zásada proporcionality (přiměřenosti) a zákaz zneužití práva. Ústavní soud konstatoval, že v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem, resp. s jinými základními právy či svobodami: "... je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality (přiměřenosti v širším smyslu), jež může být také nazývána zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod" [srov. též nález Ústavního soudu ze dne 9. října 1996 sp. zn. Pl. ÚS 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)]. Tato obecná zásada zahrnuje tři principy, respektive kritéria posuzování přípustnosti zásahu.

72. Prvním z nich je princip způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), jehož obsahem je zvažování zásahu z pohledu možného naplnění sledovaného účelu. Dle tohoto principu musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Není-li daný zásah způsobilý sledovaného účelu dosáhnout, jde o projev svévole, jenž se považuje za rozporný s principem právního státu.

73. Dále jde o princip potřebnosti, jenž sleduje analýzu plurality možných prostředků ve vztahu k zamýšlenému účelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezení Ústavou chráněné hodnoty - základního práva nebo veřejného statku. Lze-li sledovaného účelu dosáhnout alternativními prostředky, je ústavně konformní ten, jenž danou ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře nejmenší. Dle tohoto principu je povoleno použití pouze nejšetrnějšího - ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám - z více možných prostředků.

74. Třetím principem je princip přiměřenosti (v užším smyslu), jímž je poměřování v kolizi stojících ústavních hodnot. Dle toho principu újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních [srov. též nález Ústavního soudu ze dne 13. května 1998 sp. zn. Pl. ÚS 25/97 (N 53/11 SbNU 25; 159/1998 Sb.)].

75. Test proporcionality patří ke standardním právním nástrojům jak evropských ústavních soudů, tak soudů mezinárodních, resp. nadnárodních [srov. četná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva; svou variantu testu proporcionality používá pochopitelně i Evropský soudní dvůr - k tomu viz i nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2006 sp. zn. Pl. ÚS 50/04 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.)].

76. Z hlediska principu způsobilosti naplnění účelu (vhodnosti), podle kterého musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku, lze přisvědčit tomu, že navrhované opatření je způsobilé zajistit dosažení předpokládaného cíle. Povinné zabezpečení stavby proti požáru hasicími přístroji a zařízeními autonomní detekce a signalizace je způsobilé chránit životy a zdraví osob a také jejich majetek před škodlivým vlivem požáru. Nejde přitom však jen o ochranu práv vlastníka stavby, ale i o ochranu zájmů osob žijících v sousedství a vlastně zájmů celé společnosti. Veřejný zájem na ochraně těchto hodnot je prioritní a má přednost před ochranou vlastnického práva jednotlivých vlastníků. Veřejný zájem na bezpečnosti a ochraně života, zdraví a majetku převažuje nad zájmem jednotlivého vlastníka na úspoře finančních prostředků na zakoupení zařízení na ochranu před požárem. Je však třeba podotknout, že je především v zájmu samotného vlastníka posílení preventivní funkce ochrany majetku před hrozící škodou.

77. Z pohledu principu potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího - ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám - z více možných prostředků, je možno konstatovat, že v předmětné věci je dáno racionální spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení. Prostředky použité k dosažení cíle jsou prostředky šetrnými a nezbytnými.

78. Z hlediska třetího principu přiměřenosti (v užším smyslu), dle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních, lze konstatovat, že v předmětné věci zvolená opatření jsou přiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli. Požadovaná opatření nepřiměřeně nezatěžují vlastníka stavby.

79. Povinnost pořízení hasicích přístrojů a zařízení automatické detekce a signalizace je napadenou vyhláškou uložena za účelem ochrany veřejného zájmu na ochraně života a zdraví osob a jejich majetku a na zvýšení bezpečnosti budov a je zanedbatelným výdajem ve srovnání s hodnotou pořízené stavby, kterou mají tato zařízení proti požáru zabezpečit. Pořízení těchto zařízení vlastníka stavby nijak zvlášť nezatíží. Částka v řádech stokorun v porovnání s částkou vynaloženou na pořízení rodinného domu v řádech milionů korun je nesrovnatelná, zvláště pokud jeho pořízení je uloženo za účelem ochrany života a zdraví lidí. K námitkám navrhovatele týkajícím se vhodnosti technických parametrů hasicích přístrojů a zařízení autonomní detekce Ústavní soud uvádí, že tato argumentace nedosahuje ústavněprávní roviny, a proto se řešením uvedených otázek podrobněji nezabýval.

80. S ohledem na uvedené je možno konstatovat, že požadavek na pořízení hasicího přístroje a zařízení autonomní detekce je k dosažení zvoleného cíle, tj. ochrany osob a věcí před požárem, vhodný, nezbytný a přiměřený (optimální), pokud jde o poměr mezi zásahem do základních práv a svobod a veřejným zájmem ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny.

81. Nad rámec řečeného lze dodat, že vlastník stavby má při zpracování projektové dokumentace právo volby, tedy má možnost nevyužít postup podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb., pokud zpracovatel požárně bezpečnostního řešení (autorizovaný technik nebo inženýr) prokáže, že jím zvoleným postupem byla zachována úroveň požární bezpečnosti.

82. Lze tedy uzavřít, že vlastnické právo vlastníků nových (popř. rekonstruovaných) staveb - a to i s ohledem na provedený test proporcionality - není dotčeno.

------------------------------------------------------------------

*) Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 27, nález č. 105, str. 177, vyhlášen pod č. 405/2002 Sb.