Článek 161
Složení, procedura a hlasování
(1) Rada se skládá z 36 členů Úřadu zvolených Shromážděním v tomto pořadí:
a) čtyři členové z těch účastnických států, které během posledních pěti let, pro které jsou k dispozici statistiky, spotřebovaly více než 2 % celosvětové spotřeby nebo měly čistý dovoz vyšší než 2 % celosvětového dovozu komodit produkovaných z kategorií nerostů získávaných z Oblasti, a v každém případě jeden stát z východoevropské (socialistické) oblasti, jakož i největší spotřebitel;
b) čtyři členové z osmi účastnických států, které vynaložily největší investice na přípravu a provádění činností v Oblasti, ať přímo nebo prostřednictvím svých státních příslušníků, včetně alespoň jednoho státu z východoevropské (socialistické) oblasti;
c) čtyři členové z účastnických států, kteří jsou, na základě produkce v oblastech pod jejich jurisdikcí, hlavními čistými vývozci kategorií nerostů získávaných z Oblasti, včetně alespoň dvou rozvojových států, v nichž vývoz těchto nerostů podstatným způsobem ovlivňuje jejich ekonomiku;
d) šest členů z rozvojových účastnických států, které zastupují zvláštní zájmy. Zvláštní zájmy, jež mají být zastoupeny, zahrnují státy s velkým počtem obyvatel, státy vnitrozemské nebo geograficky znevýhodněné, státy, které jsou hlavními dovozci kategorií nerostů získávaných z Oblasti, státy, které jsou potenciálními producenty takových nerostů, a nejméně rozvinuté státy;
e) osmnáct členů zvolených podle zásady zajištění spravedlivého geografického rozdělení míst v Radě jako celku, za předpokladu, že každá geografická oblast bude mít alespoň jednoho člena zvoleného podle tohoto pododstavce. Pro tento účel se za geografické oblasti považují: Afrika, Asie, Východní (socialistická) Evropa, Latinská Amerika a Západní Evropa a ostatní státy.
(2) Při volbě členů Rady v souladu s odst. 1 Shromáždění zajistí, aby:
a) vnitrozemské a geograficky znevýhodněné státy byly zastoupeny v takové míře, která je v rozumném poměru k jejich zastoupení ve Shromáždění;
b) pobřežní státy, zvláště rozvojové státy, které neodpovídají požadavkům podle odst. 1 a), b), c) nebo d), byly zastoupeny v takové míře, která je v rozumném poměru k jejich zastoupení ve Shromáždění;
c) každá skupina účastnických států, která má být zastoupena v Radě, byla zastoupena těmi členy, jsou-li takoví, kteří jsou jmenováni touto skupinou.
(3) Volby se konají na pravidelných zasedáních Shromáždění. Každý člen Rady se volí na období čtyř let. Při prvních volbách však volební období poloviny členů z každé ze skupin uvedených v odst. 1 je dvouleté.
(4) Členové Rady mohou být znovuzvoleni, přitom se však bere náležitý ohled na vhodnost rotace členství.
(5) Rada působí v sídle Úřadu a schází se tak často, jak to vyžaduje provoz Úřadu, nejméně však třikrát ročně.
(6) Kvorum tvoří většina členů Rady.
(7) Každý člen Rady má jeden hlas.
(8)
a) Rozhodnutí o procedurálních otázkách se přijímají většinou přítomných a hlasujících členů.
b) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě následujícího článku 162 odst. 2 pododstavce f), g), h), i), n), p) a v) a článku 191 se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, a to za předpokladu, že tato většina zahrnuje většinu členů Rady.
c) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě článku 162 odst. 1; článku 162 odst. 2 pododstavce a), b), c), d), e), l), q), r), s), t), u) v případech neplnění ze strany kontrahenta anebo státu, který ho navrhl, w) za předpokladu, že příkazy vydané v souladu s tímto pododstavcem mohou být závazné nejvýše třicet dní, pokud nebyla potvrzena rozhodnutím přijatým v souladu s pododstavcem d) tohoto článku; článku 162 odst. 2 pododstavce x), y) a z); článku 163 odst. 2; článku 174 odst. 3; a článku 11 Přílohy IV se přijímají tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících členů, za předpokladu, že taková většina zahrnuje většinu členů Rady.
d) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě článku 162 odst. 2 pododstavce m) a o), a změny Části XI se přijímají konsensem.
e) Pro účely pododstavců d), f) a g) "konsens" znamená, že neexistuje jakákoli formální námitka. Během čtrnácti dnů po předložení návrhu Radě zjistí předseda Rady, zda vůči přijetí návrhu bude vznesena formální námitka. Zjistí-li předseda, že taková námitka vznesena bude, do tří dnů po takovém zjištění ustaví a pod svým předsednictvím svolá smírčí výbor sestávající nejvýše z devíti členů Rady, jehož cílem bude urovnat neshody a vypracovat návrh, který bude přijatelný konsensem. Výbor bude pracovat urychleně a podá Radě zprávu do čtrnácti dnů po svém ustavení. Nebude-li výbor schopen doporučit návrh, který by byl přijatelný konsensem, vyloží ve své zprávě důvody, proč je návrh odmítán.
f) Rozhodnutí o otázkách, které nejsou výše uvedeny a k jejichž přijetí je Rada oprávněna v souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu nebo jinak, se přijímají podle pododstavců tohoto odstavce uvedených v pravidlech, předpisech a postupech, a nejsou-li v nich uvedena, podle pododstavce, který určí Rada konsensem, pokud možno předem.
g) Vyvstane-li problém, pod který z pododstavce a), b), c) nebo d) otázka spadá, projedná se tato otázka jako otázka spadající pod pododstavec, který vyžaduje, podle okolností, větší nebo největší většinu nebo konsensus, pokud Rada uvedenou většinou nebo konsensem nerozhodla jinak.
(9) Rada stanoví postup, podle kterého může člen Úřadu, který není v Radě zastoupen, vyslat zástupce, aby se zúčastnil zasedání Rady, pokud o to takový člen požádá anebo je-li projednávána otázka, která se jej zvláště dotýká. Tento zástupce je oprávněn zúčastnit se jednání bez práva hlasu.