Článek 13
Finanční ustanovení kontraktů
1. Při přijímání pravidel, předpisů a postupů týkajících se finančních ustanovení kontraktů mezi Úřadem a subjekty uvedenými v článku 153 odst. 2 (b) a při sjednávání finančních ustanovení v souladu s Částí XI a v souladu s těmito pravidly, předpisy a postupy se bude Úřad řídit těmito cíli:
(a) zajistit optimální příjmy Úřadu ze zisku z komerční produkce;
(b) přilákat investice a technologii pro průzkum a těžbu v Oblasti;
(c) zajistit rovnost finančního zacházení a srovnatelné finanční závazky pro kontrahenty;
(d) stimulovat na jednotném a nediskriminačním základě kontrahenty, aby uzavírali společná ujednání s Podnikem a s rozvojovými státy nebo jejich státními příslušníky a podporovali tak převod technologie výše uvedeným a aby podpořili výcvik personálu Úřadu a rozvojových států;
(e) umožnit Podniku účinně se zapojovat do těžby na mořském dně současně se subjekty uvedenými v článku 153 odst. 2 (b); a
(f) zajistit, aby finanční stimulování kontrahentů podle odst. 14 nebo podle ustanovení kontraktů revidovaných v souladu s článkem 19 této Přílohy nebo podle ustanovení článku 11 této Přílohy, pokud jde o společné podniky, nevyústily v podporu kontrahentů tak, aby se jim dostávalo soutěžní výhody v poměru k vnitrozemským těžařům.
2. Vybírá se poplatek na správní náklady na zpracování žádosti o schválení plánu práce ve formě kontraktu, který je stanoven ve výši 500 000 USD na žádost. Rada přezkoumá čas od času výši poplatku, aby zajistila, že tento poplatek pokryje všechny vzniklé správní náklady. Jestliže správní náklady vzniklé na straně Úřadu při zpracování žádosti budou menší než stanovený poplatek, vrátí Úřad rozdíl žadateli.
3. Kontrahent platí roční stanovený poplatek 1 000 000 USD ode dne vstupu kontraktu v platnost. Bude-li schválený den zahájení tržní produkce odložen, protože vydání oprávnění k produkci v souladu s článkem 151 bylo zpožděno, bude roční stanovený poplatek po dobu odkladu suspendován. Ode dne zahájení komerční produkce platí kontrahent buď dávky z produkce, nebo roční stanovený poplatek podle toho, který z nich je větší.
4. Do roka od zahájení komerční produkce si kontrahent v souladu s odst. 3 zvolí svůj finanční příspěvek Úřadu buď:
(a) placením dávky z produkce; nebo
(b) placením kombinace dávky z produkce a podílu z čistého zisku.
5. (a) Jestliže si kontrahent zvolí svůj finanční příspěvek Úřadu formou placení pouze dávky z produkce, stanoví se tato dávka procentuálně z tržní hodnoty zpracovaných kovů produkovaných z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt. Toto procento se stanoví takto:
(i) od 1. do 10. roku komerční produkce..................5%
(ii) od 11. roku do ukončení komerční produkce .........12%
(b) Uvedená tržní hodnota je výsledkem množství zpracovaných kovů produkovaných z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, a průměrné ceny za tyto kovy v příslušném účetním roce, jak je určeno v odst. 7 a 8.
6. Jestliže si kontrahent zvolí svůj finanční příspěvek Úřadu formou placení kombinace dávky z produkce a podílu z čistého zisku, stanoví se platby takto:
(a) Dávka z produkce se stanoví procentuálně z komerční hodnoty určené v souladu s pododst. (b) ze zpracovaných kovů produkovaných z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt. Toto procento se stanoví takto:
(i) první období komerční produkce .........................2%
(ii) druhé období komerční produkce .......................4%.
Jestliže v druhém období komerční produkce, jak je stanoveno v pododst. (d),
návratnost investic v kterémkoli účetním roce, jak je stanoveno v pododst. (m),
klesne pod 15% v důsledku placení čtyřprocentní dávky z produkce, činí v tomto
účetním roce dávka z produkce 2% namísto 4%.
(b) Uvedená tržní hodnota je výsledkem množství zpracovaných kovů produkovaných z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, a průměrné ceny za tyto kovy v příslušném účetním roce, jak je stanoveno v odst. 7 a 8.
(c) (i) Podíl Úřadu na čistém zisku se odvozuje z té části kontrahentova čistého zisku, které bylo dosaženo těžbou zdrojů z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt a jenž se dále uvádí jako dosažený čistý zisk.
(ii) Podíl Úřadu na dosaženém čistém zisku se stanoví v souladu s tímto přírůstkovým schématem:
Část dosaženého čistého zisku Podíl Úřadu
- v 1. období: - ve 2. období:
Část představující návratnost
investic, jež je větší než 0%,
ale menší než 10%..............35%................40%
Část představující návratnost
investic, jež je 10% nebo více,
ale méně než 20%...............42,5%..............50%
Část představující návratnost
investic, jež je 20% nebo
více...........................50%................70%
(d) (i) První období komerční produkce uvedené v pododst. (a) a (c) začíná v prvním účetním roce komerční produkce a končí v účetním roce, ve kterém kontrahentovy náklady na vývoj s úrokem na jejich nenávratnou část budou plně uhrazeny jeho čistým ziskem, jak je níže uvedeno. V prvním účetním roce, v němž vzniknou náklady na vývoj, se náklady na vývoj rovnají nákladům na vývoj sníženým o čistý zisk v tomto roce. V každém dalším účetním roce se nenávratné náklady na vývoj rovnají nenávratným nákladům na vývoj z konce předchozího účetního roku zvýšeným o úroky z nich ve výši 10% ročně a o náklady na vývoj vzniklé v běžném účetním roce a sníženým o kontrahentův čistý zisk v běžném účetním roce. Účetní rok, ve kterém se nenávratné náklady na vývoj poprvé rovnají nule, je účetním rokem, ve kterém jsou kontrahentovy náklady na vývoj s úrokem na jejich nenávratnou část plně obnoveny jeho čistým ziskem. Kontrahentův čistý zisk v kterémkoli účetním roce činí jeho hrubý zisk snížený o provozní náklady a o jeho platby Úřadu podle pododst. (c);
(ii) Druhé období komerční produkce se zahájí v účetním roce po ukončení prvního období komerční produkce a bude pokračovat do ukončení kontraktu.
(e) "Dosažený čistý zisk" znamená produkt kontrahentova čistého zisku a poměr nákladů na vývoj v těžebním sektoru ke kontrahentovým nákladům na vývoj. Jestliže se kontrahent zabývá těžbou, přepravou polymetalických konkrecí a produkcí především tří zpracovávaných kovů, a to kobaltu, mědi a niklu, není výše dosahovaného čistého zisku menší než 25% kontrahentova čistého zisku. S výjimkou pododst. (n) ve všech ostatních případech včetně případů, kdy se kontrahent zabývá těžbou, přepravou polymetalických konkrecí a produkcí především čtyř zpracovávaných kovů, a to kobaltu,mědi, manganu a niklu, může Úřad prostřednictvím pravidel, předpisů a postupů stanovit nejnižší úrovně, které mají stejný vztah ke každému případu, jako 25% nejnižší úroveň v případě tří kovů.
(f) "Čistý zisk kontrahenta" znamená kontrahentův hrubý zisk snížený o jeho provozní náklady a o návratnost jeho nákladů na vývoj, jak je stanoveno v pododst. (j).
(g) (i) Jestliže se kontrahent zabývá těžbou, přepravou polymetalických konkrecí a produkcí zpracovávaných kovů, "kontrahentův hrubý zisk" znamená hrubé příjmy z prodeje zpracovávaných kovů a jakékoli další hotovosti, které lze rozumně považovat za dosažené provozem podle kontraktu v souladu s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu.
(ii) Ve všech případech kromě případů vymezených v pododst. (g) (i) a (n) (iii) znamená "kontrahentův hrubý zisk" hrubé příjmy z prodeje polozpracovaných kovů z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na který se vztahuje kontrakt, a jakékoli další hotovosti, které lze rozumně považovat za dosažené provozem podle kontraktu, v souladu s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu.
(h) "Kontrahentovy náklady na vývoj" znamenají:
(i) veškeré výdaje vzniklé před zahájením komerční produkce, které se přímo týkají vývoje těžební kapacity dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, a operací s tím souvisejících; na provoz podle kontraktu ve všech případech kromě případů vymezených v pododst. (n), v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami, mimo jiné včetně nákladů na strojový park, vybavení, lodě, zpracovatelský podnik, výstavbu, budovy, pozemek, silnice, vyhledávání a průzkum v dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, výzkum a vývoj, úroky, potřebné nájmy, licence a poplatky; a
(ii) podobné výdaje, jako jsou ty, které jsou uvedeny v předchozím bodu (i), vzniklé po zahájení komerční produkce a nezbytné pro provádění plánu práce, s výjimkou výdajů, které lze přičíst k provozním nákladům.
(i) Výtěžek z nakládání s kapitálovými aktivy a z tržní hodnoty těchto kapitálových aktiv, která již nejsou potřebná pro provoz podle kontraktu a která nebyla prodána, se odečte z kontrahentových nákladů na vývoj v příslušném účetním roce. Překročí-li tyto odečtené položky kontrahentovy náklady na vývoj, přičte se přebytek ke kontrahentovu hrubému zisku.
(j) Kontrahentovy náklady na vývoj vzniklé před zakončením komerční produkce uvedené v pododst. (h)(i) a (n)(iv) se hradí deseti stejnými ročními splátkami ode dne zahájení komerční produkce. Kontrahentovy náklady na vývoj vzniklé po zahájení komerční produkce uvedené v pododst. (h)(ii) a (n)(iv) se hradí nejvýše deseti stejnými ročními splátkami tak, aby byla zajištěna jejich úplná návratnost do ukončení kontraktu.
(k) "Kontrahentovy provozní náklady" znamenají veškeré výdaje vzniklé po zahájení komerční produkce při provozu těžební kapacity dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, a při operacích s tím souvisejících; při provozu podle kontraktu v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami, mimo jiné včetně stanoveného ročního poplatku nebo dávky z produkce podle toho, co je vyšší, výdajů na mzdy, platy, zaměstnanecké výhody, materiál, služby, přepravy, zpracovatelské a odbytové náklady, úroky, užitkovou hodnotu, uchovávání mořského prostředí, režijní a správní náklady přímo se vztahující na provoz podle kontraktu a veškeré čisté provozní ztráty převedené dopředu či zpět, jak je níže uvedeno. Čisté provozní ztráty mohou být převedeny dopředu na dva po sobě jdoucí roky kromě posledních dvou let kontraktu, kdy mohou být převedeny zpět na předcházející dva roky.
(l) V případě, že se kontrahent zabývá těžbou, přepravou polymetalických konkrecí a produkcí zpracovaných a polozpracovaných kovů, znamenají "náklady na vývoj těžebního sektoru" tu část kontrahentových nákladů na vývoj, která se přímo týká těžby zdrojů z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami a s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu, mimo jiné včetně poplatku za žádost, ročního stanoveného poplatku a tam, kde je to použitelné, nákladů na vyhledávání a průzkum v dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, a části výzkumných a vývojových nákladů.
(m) "Návratnost investic" znamená v kterémkoli účetním roce poměr čistého zisku v tomto roce k nákladům na vývoj těžebního sektoru. Náklady na vývoj těžebního sektoru pro účely tohoto pododstavce zahrnují výdaje na nové nebo náhradní vybavení v těžebním sektoru snížené o původní náklady na nahrazované vybavení.
(n) Jestliže se kontrahent zabývá pouze těžbou:
(i) "dosažený čistý zisk" znamená celý kontrahentův čistý zisk;
(ii) "kontrahentův čistý zisk" je shodný s vymezením v pododst. (f);
(iii) "kontrahentův hrubý zisk" znamená hrubé příjmy z prodeje polymetalických konkrecí a jakoukoli další hotovost, kterou lze rozumně považovat za dosaženou provozem podle kontraktu v souladu s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu;
(iv) "kontrahentovy náklady na vývoj" znamenají veškeré výdaje vzniklé před zahájením komerční produkce, jak je stanoveno v pododst. (h)(i), a veškeré výdaje vzniklé po zahájení komerční produkce, jak je uvedeno v pododst. (h)(ii), které se přímo týkají těžby zdrojů z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami;
(v) "kontrahentovy provozní náklady" znamenají kontrahentovy provozní náklady, jak je uvedeno v pododst. (k), které se přímo týkají těžby zdrojů z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami;
(vi) "návratnost investic" znamená v kterémkoli účetním roce poměr kontrahentova čistého zisku v tomto roce ke kontrahentovým nákladům na vývoj. Pro účely výpočtu tohoto poměru kontrahentovy náklady na vývoj zahrnují výdaje na nové nebo náhradní vybavení snížené o původní náklady na nahrazované vybavení.
(o) Náklady uvedené v pododst. (h), (k), (l) a (n) týkající se úroků placených kontrahentem jsou povoleny v té míře a za okolností, ve kterých Úřad podle článku 4 odst. 1 této Přílohy schválí poměr aktiv a pasiv a úrokové sazby jako přiměřené se zřetelem ke stávající obchodní praxi.
(p) Náklady uvedené v tomto odstavci nelze vykládat tak, že zahrnují platby daní z příjmu společností nebo podobné poplatky vybírané státy, pokud jde o provoz kontrahenta.
7. (a) "Zpracované kovy" uvedené v odst. 5 a 6 znamenají kovy v nejsurovější formě, ve které se s nimi obyčejně obchoduje na mezinárodních termínových trzích. Za tímto účelem Úřad ve svých finančních pravidlech, předpisech a postupech konkretizuje příslušný mezinárodní termínový trh. Pokud jde o kovy, s nimiž se neobchoduje na termínových trzích, "zpracované kovy" znamenají kovy v nejsurovější formě, ve které se s nimi obyčejně obchoduje při reprezentativních termínových obchodech.
(b) Jestliže Úřad nemůže jinak stanovit množství zpracovaných kovů produkovaných z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, jak je uvedeno v odst. 5(b) a 6(b), stanoví se množství podle obsahu kovu v konkrecích podle koeficientu kovu získaného zpracováním a podle jiných příslušných faktorů, v souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu a ve shodě s obecně uznávanými účetními zásadami.
8. Jestliže některý mezinárodní termínový trh je reprezentativním cenovým mechanismem pro zpracované kovy, polymetalické konkrece a polozpracované kovy z konkrecí, použije se průměrné ceny z tohoto trhu. Ve všech ostatních případech Úřad po poradě s kontrahentem stanoví přiměřenou cenu uvedených produktů v souladu s odst. 9.
9. (a) Veškeré náklady, výdaje, zisk a příjmy a všechna stanovení ceny a hodnoty uvedené v tomto článku jsou výsledkem volného trhu nebo termínových obchodů. Není-li jich, stanoví je po poradě s kontrahentem Úřad tak, jako kdyby byly výsledkem volného trhu nebo termínových obchodů, se zřetelem na příslušné obchody na jiných trzích.
(b) Aby se zajistilo dodržování a vynutitelnost ustanovení tohoto odstavce, řídí se Úřad zásadami pro termínové obchody a jejich výkladem, přijatými Komisí Hospodářské a sociální rady OSN pro nadnárodní společnosti, Skupinou expertů pro daňové smlouvy mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, jakož i jinými mezinárodními organizacemi, a stanoví ve svých pravidlech, předpisech a postupech jednotná a mezinárodně přijatelná účetní pravidla a postupy, jakož i způsoby výběru pro Úřad přijatelných autorizovaných nezávislých účetních kontrahentem, a to za účelem kontroly dodržování uvedených pravidel, předpisů a postupů.
10. V souladu s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu poskytne kontrahent účetním takové finanční údaje, které potřebují k tomu, aby určili, že tento článek je dodržován.
11. Veškeré náklady, výdaje, zisk a příjmy a všechny ceny a hodnoty zmíněné v tomto článku se stanoví v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami a s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu.
12. Platby Úřadu podle odst. 5 a 6 se provádějí ve volně směnitelných měnách anebo měnách, jež jsou volně dostupné a efektivně použitelné na hlavních zahraničních devizových trzích, nebo podle volby kontrahenta v ekvivalentech zpracovaných kovů za tržní hodnotu. Tržní hodnota se stanoví v souladu s odst. 5(b). Volně směnitelné měny a měny, jež jsou volně dostupné a účinně použitelné na hlavních zahraničních devizových trzích, se v souladu s převládající měnovou praxí určí v pravidlech, předpisech a postupech Úřadu.
13. Veškeré finanční závazky kontrahenta vůči Úřadu, jakož i všechny poplatky, náklady, výdaje, zisk a příjmy uvedené v tomto článku se upraví tak, že budou vyjádřeny v konstantních hodnotách v poměru k základnímu roku.
14. Úřad může se zřetelem na jakákoli doporučení Komise pro hospodářské plánování a Právní a technické komise přijímat pravidla, předpisy a postupy stanovící na jednotném a nediskriminačním základě stimuly pro kontrahenty k dosažení cílů stanovených v odst. 1.
15. V případě sporu mezi Úřadem a kontrahentem o výklad nebo použití finančních ustanovení kontraktu kterákoli ze stran sporu může předložit spor závazné obchodní arbitráži, pokud se obě strany nedohodnou urovnat spor jinými prostředky v souladu s článkem 188 odst. 2.