§ 5.
(1) Za příročí nesmějí býti staré pohledávky ani zajišťovány ani vypláceny, pokud arciť částečné vyplácení není připuštěno (§ 4, odst. 2.), ani jakýmkoliv jiným způsobem uspokojovány. Tím se však nevylučuje započtení (kompensace) vzájemných pohledávek a dluhů, za těchže podmínek jako v soudním mimokonkursním vyrovnávacím řízení.
(2) Rovněž nelze po dobu příročí žalovati ústav na plnění starých pohledávek, pokud příročím jsou postiženy (§ 4, odst. 2.), nebo pro tyto pohledávky zahájiti konkursní řízení anebo pro ně zříditi soudcovské právo zástavní nebo úkojné. Pro staré pohledávky, pokud příročím jsou postiženy, dále nelze exekuce vésti a již povolené exekuce se nevykonávají; rovněž se staví lhůty promlčení, jakož i všechny jiné lhůty, které jsou stanoveny k předsevzetí úkonů potřebných k uplatňování nebo zachování práv ze starých pohledávek.
(3) Po dobu příročí nelze vymáhati na ústavu procesní náklady spojené s určovacími žalobami proti ústavu z právních poměrů vzniklých před příročím.
(4) Za příročí nařízeného pro společenstva (družstva) nelze členství a podíly platně vypovídati ani podíly vypláceti a již běžící výpovědní a ručební lhůty se staví.