§ 5.
(1) Zaměstnavatel (osobní úřad zaměstnancův) může kdykoliv navrhnouti příslušnému orgánu, aby rozhodl, zda a v jakém rozsahu je povinen poskytnouti svému zaměstnanci bezplatnou dovolenou (§ 3, odst. 1) nebo zda a v jakém rozsahu může dáti svého zaměstnance bez jeho souhlasu na neplacenou dovolenou (§ 3, odst. 2). Takový návrh mohou podati také zaměstnanec, o něhož jde, národní výbor, jehož je zaměstnanec členem, a orgán tomuto národnímu výboru bezprostředně nadřízený. O návrhu rozhoduje s konečnou platností orgán příslušný podle odstavců 2 až 5. Před vydáním rozhodnutí musí býti slyšen zaměstnavatel (osobní úřad zaměstnancův), národní výbor, o jehož člena jde, po případě národní výbor, který podal návrh, a zaměstnanec, kterému má býti udělena bezplatná dovolená. Jde-li o zaměstnance, jehož pracovní (služební) poměr je upraven soukromoprávní smlouvou, musí býti slyšen také příslušný okresní úřad ochrany práce, ledaže jde o veřejného zaměstnance v regulovaném soukromoprávním služebním poměru.
(2) Jde-li o zaměstnance státu nebo o zaměstnance jeho nebo jím spravovaného podniku, fondu nebo zařízení, rozhoduje (odstavec 1) osobní úřad zaměstnancův, a to
a) ústřední úřad (orgán postavený mu naroveň) v dohodě s ministerstvem vnitra;
b) jiný úřad v dohodě s krajským národním výborem, v jehož obvodu je národní výbor, o jehož člena jde, a nedojde-li k této dohodě, ústřední úřad nadřízený zaměstnancovu osobnímu úřadu v dohodě s ministerstvem vnitra.
(3) Jde-li o zaměstnance svazku lidové správy nebo o zaměstnance jeho nebo jím spravovaného ústavu, podniku, fondu nebo zařízení, rozhoduje (odstavec 1)
a) příslušný národní výbor jako osobní úřad zaměstnancův, jde-li o uvolnění pro výkon funkce v národním výboru, který je mu podřízen;
b) v ostatních případech orgán nejblíže společně nadřízený národnímu výboru, který je osobním úřadem zaměstnancovým, a národnímu výboru, o jehož člena jde.
(4) Jde-li o zaměstnance jiné korporace veřejného práva než státu nebo některého svazku lidové správy, rozhoduje (odstavec 1) státní orgán, jemuž přísluší bezprostřední dozor nad touto korporací, po případě, je-li tímto orgánem národní výbor, o jehož člena jde, státní orgán bezprostředně mu nadřízený. Má-li takto rozhodovati ústřední úřad, rozhoduje v dohodě s ministerstvem vnitra; má-li takto rozhodovati jiný úřad, rozhoduje v dohodě s krajským národním výborem.
(5) Jde-li o jiné zaměstnance než o zaměstnance uvedené v odstavcích 2 až 4, rozhoduje (odstavec 1) orgán bezprostředně nadřízený národnímu výboru, o jehož člena jde. To platí zejména také, jde-li o zaměstnance národních podniků nebo o zaměstnance jejich ústředních (oblastních) orgánů.