§ 4.
(1) Žádost za uvolnění zaměstnance podle § 3 podává u zaměstnavatele (u osobního úřadu zaměstnancova) národní výbor, o jehož člena jde, a to buď přímo nebo prostřednictvím svého nadřízeného orgánu. Orgán bezprostředně nadřízený národnímu výboru, o jehož člena jde, může tuto žádost ze své moci změniti nebo odvolati, a to i tehdy, byl-li zaměstnanec mezitím uvolněn.
(2) Jakmile byla žádost podle odstavce 1 podána, má zaměstnavatel (osobní úřad zaměstnancův), pokud nehodlá podle § 5, odst. 1 navrhnouti, aby o věci rozhodl příslušný orgán, neprodleně uděliti zaměstnanci neplacenou dovolenou v požadovaném rozsahu (odstavec 1).
(3) Je-li národní výbor, o jehož člena jde, zároveň osobním úřadem zaměstnancovým, udělí zaměstnanci dovolenou sám. Orgán, který je tomuto národnímu výboru bezprostředně nadřízen, může však rozhodnutí o udělení dovolené zrušiti nebo změniti její rozsah.