§ 4
(1) Skončil-li se pracovní poměr řádnou výpovědí dříve, než zaměstnanec nastoupil příslušející mu dovolenou, náleží mu náhrada dovolené v penězích.
(2) Skončil-li se pracovní poměr řádnou výpovědí před splněním čekací doby, přísluší zaměstnanci náhrada v penězích za poměrnou část dovolené, byl-li zaměstnán v témž podniku (u téhož zaměstnavatele) nepřetržitě alespoň dva měsíce.
(3) Poměrná část dovolené stanoví se tak, že se poskytne za každý v zaměstnání započatý kalendářní měsíc jedna dvanáctina dovolené, jaká by zaměstnanci příslušela podle § 1, kdyby byl splnil čekací dobu.
(4) Náhrada dovolené v penězích nepřísluší, byl-li zaměstnanec před nastoupením dovolené propuštěn z práce z důležitých důvodů, které zaměstnanec zavinil a které opravňují zaměstnavatele podle platných předpisů zrušiti pracovní poměr bez výpovědi nebo, nenastoupil-li ji bez důvodu.