Článek III
Podmínky členství
1. Státy, které jsou smluvními stranami úmluvy z 15. února 1952, zmíněné v preambuli, nebo ty, které radě ustanovené na základě této úmluvy, přispěly finančně či materiálně a skutečně se podílely na pracích této rady, se mohou stát členy organizace tak, že se podle článků XV, XVI a XVII stanou smluvními stranami této úmluvy.
2.
a) Dalším státům může vstup do organizace povolit rada zmíněná v článku IV jednohlasným souhlasem všech členských států.
b) Jestliže si nějaký stát přeje stát se podle písmene a) členem organizace, oznámí to prezidentu rady. Prezident rady informuje o tomto návrhu všechny členské státy, a to nejméně tři měsíce předtím, než má být tento návrh projednán v radě. Radou schválené státy se mohou stát členy organizace přistoupením k této úmluvě podle článku XVII.
3. Každý členský stát písemně oznámí prezidentu rady pracovní programy, jichž by se chtěl účastnit. Určitý stát se nemůže stát nebo zůstat členem organizace, jestliže se neúčastní alespoň jednoho z pracovních programů, které patří k základnímu programu.
4. Rada může po schválení dvoutřetinovou většinou všech členských států stanovit pro účast na určitém pracovním programu počáteční minimální lhůtu a zároveň vymezit finanční závazky, které je třeba pro tento program v průběhu minimální lhůty účasti převzít. Stejnou většinou hlasů může rada rozhodnout o změně původně stanovené minimální lhůty účasti, jakož i o vymezení výdajů, pokud žádný členský stát účastnící se programu nehlasuje proti. Při respektování stanovené minimální lhůty účasti může členský stát kdykoli prezidenta rady písemně uvědomit o svém odstoupení od programu, toto odstoupení nabývá účinnosti koncem účetního roku následujícího po účetním roce, kdy došlo k notifikaci, nebo k pozdějšímu datu navrženému členským státem.
5. Končí-li nějaký pracovní program, zodpovídá rada za jeho likvidaci, s výhradou dohody uzavřené případně v témže okamžiku členskými státy, které se na příslušném programu podílejí, jakož i s výhradou příslušných ustanovení již existující dohody mezi organizací a státy, které se podílejí na programu v okamžiku jeho ukončení, a to podle veškerých jejich skutečně zaplacených příspěvků na příslušný program. Vznikne-li schodek, musí jej vyrovnat tytéž členské státy podle svých příspěvků na program stanovených na následující běžný účetní rok.
6. Pro realizaci prací organizace usnadňují členské státy výměnu osob a příslušných vědeckotechnických informací, pokud tím
a) není dotčeno použití zákonů a jiných předpisů členských států o vjezdu na jejich výsostné území, o pobytu na jejich výsostném území nebo o výjezdu z jejich výsostného území,
b) není žádný členský stát zavázán poskytovat informace, které jsou jeho vlastnictvím, nebo povolovat poskytování takových informací, jestliže podle jeho názoru takové poskytování odporuje zájmům jeho bezpečnosti.