§ 4.
(1) V úrokových sazbách pro peněžní vklady (tab. 1 až 3) jest vyjádřen celoroční úrok účtovaný pozadu v obdobích podle obchodních zvyklostí; u ústavů však, u kterých podle obchodních zvyklostí připisují se úroky jen ke konci roku, lze úrok poskytovati jako při úrokování pololetním.
(2) Rovněž úrokové sazby pro peněžní zápůjčky (úvěry; tab. 4 až 6) vyjadřují celoroční úrok. U dlouhodobých zápůjček (úvěrů) rozumějí se sazby při úrokování napřed; jinak o tom, jak lze úrok účtovati (napřed či pozadu) a ve kterých obdobích, platí obchodní zvyklosti. Za dlouhodobou zápůjčku (úvěr) jest pokládati každou zápůjčku (anuitní i jinou), byla-li uzavřena na dobu alespoň 10 let, anebo lze-li z hospodářského důvodu, pro který ji dlužník uzavřel, neb z jiných skutečností souditi, že jde o zápůjčku dlouhodobou; výminka předčasné výpovědi nezbavuje dlouhodobou zápůjčku povahy dlouhodobosti.
(3) Nepřekročí-Ii úroky dlužnického účtu za rok úhrnem 100 K anebo provise nebo ostatní výlohy 50 K, jest dovoleno stanoviti je odhadem, při čemž se vezmou za podklad stanovené nejvyšší úrokové sazby jakož i provise a jinaké výlohy.
(4) Nepřekročí-li výlohy úvěru za rok úhrnem 100 K, jest dovoleno stanovití je odhadem, při čemž se vezmou za podklad stanovené nejvyšší úrokové sazby jakož i provise a jinaké výlohy.