9.2 Výpočet hodnoty heterogenity
(1) Při výpočtu hodnoty heterogenity se používá těchto symbolů:
H hodnota heterogenity
Vs variabilita (proměnlivost) skutečná, zjištěná mezi vzorky
ve vztahu ke zkoušenému znaku,
Vt variabilita teoretická (očekávaná), vypočítaná ve vztahu
ke zkoušenému znaku,
N počet odebraných a zkoušených vzorků,
n počet semen v každém zkoušeném vzorku (např. 1 000 nebo
2 000 pro čistotu, 100 pro klíčivost),
X hodnota zkoušené vlastnosti u každého dílčího vzorku (např.
% čistoty, počet semen jiných druhů apod.),
_
X průměr všech hodnot X, tj. součet hodnot X dělený N.
Je-li N menší než 10, počítá se hodnota
_
X
na dvě desetinná místa, v ostatních případech na tři desetinná místa.
Je-li hodnota
_
X
u komponentů čistoty nižší než 0,2 % nebo vyšší než 1,0 % a u příměsí méně než 2 zjištěná semena, hodnota H se nevypočítává a neoznamuje.
(2) Hodnota H pro kteroukoliv osivovou hodnotu zjišťovanou v procentech se vypočítá podle vzorce
Vs
H = -- - 1
Vt
2 2 _ _
N∑X - (∑X) X(100 - X)
Kde Vs = ------------ Vt = ----------
N(N - 1) n
(3) Hodnota H pro osivové hodnoty, zjišťované počtem kusů,
Vs
H = -- - 1
Vt
2 2
N∑X - (∑X) _
Kde Vs = ------------ Vt = X
N(N - 1)
(4) Ve zprávě o výsledku zkoušky heterogenity se uvádí tyto údaje:
a) označení partie,
b) celková hmotnost a počet pytlů (obalů),
c) počet odebraných vzorků,
d) hodnoty zkoušené vlastnosti u každého vzorku, tj. všechny hodnoty heterogenity H.
(5) V posudku se na základě srovnání zjištěné hodnoty H s přípustnými hodnotami H v Tab. 8 uvede
a) je-li hodnota H rovná nule (popř. je-li záporná): "Výsledná hodnota heterogenity prokazuje, že partie je homogenní.",
b) je-li hodnota H vyšší než nula, avšak nižší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 7: "Hodnota heterogenity (např. 0,67) není průkazná k tomu, aby partie byla považována za heterogenní. Přípustná hodnota H je ....",
c) je-li hodnota H vyšší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 8.:"Hodnota heterogenity (např. 2,62) je průkazná k prohlášení partie za heterogenní. Přípustná hodnota je ....",
d) nebyla-li hodnota H vypočtena v případech podle 3.2. Průměrná hodnota (čistoty, klíčivosti apod.) neumožňuje provedení výpočtu hodnoty heterogenity. Partie se tudíž považuje za homogenní.
Příklad výpočtu hodnoty H pro klíčivost:
Z partie o 10 pytlích odebráno 10 pytlových vzorků, tj. N = 10
+-------------------+-------------------+
| | 2 |
| hodnoty X (%) | hodnoty X |
+-------------------+-------------------+
| 80 | 6400 |
+-------------------+-------------------+
| 82 | 6724 |
+-------------------+-------------------+
| 84 | 7056 |
+-------------------+-------------------+
| 86 | 7396 |
+-------------------+-------------------+
| 88 | 7744 |
+-------------------+-------------------+
| 80 | 6400 |
+-------------------+-------------------+
| 78 | 6084 |
+-------------------+-------------------+
| 76 | 5776 |
+-------------------+-------------------+
| 74 | 5476 |
+-------------------+-------------------+
| 72 | 5184 |
+-------------------+-------------------+
| | 2 |
| ∑X = 800 | ∑X = 64240 |
+-------------------+-------------------+
| 2 |
| (∑X) = 640 000 |
+---------------------------------------+
Proměnlivost skutečná Vs u zkoušených vzorků:
10 x 64240 - 640000
Vs = ------------------- = 26,66
10 x 9
Proměnlivost teoretická Vt:
80 x 20
Vt = ------- = 16
100
Heterogenita H:
26,66
H = ----- - 1 = 0,66
16
Četnost vzorkování a přípustné hodnoty H (při P = 0,01)
Tab. 8
+-----------------+--------------------+------------------------+
| Počet pytlů | Počet odebraných | Přípustná (kritická) |
| v partii | vzorků | hodnota |
| | N | H |
+-----------------+--------------------+------------------------+
| 5 | 5 | 2,58 |
| 6 | 6 | 2,02 |
| 7 | 7 | 1,80 |
| 8 | 8 | 1,64 |
| 9 | 9 | 1,51 |
| 10 | 10 | 1,41 |
| 11 - 15 | 11 | 1,31 |
| 16 - 25 | 15 | 1,08 |
| 26 - 35 | 17 | 1,00 |
| 36 - 49 | 18 | 0,97 |
| 50 a více | 20 | 0,90 |
+-----------------+--------------------+------------------------+
------------------------------------------------------------------