§ 25.
Účel vyšetřování.
(1) Účelem vyšetřování jest úplné vyšetření a objasnění těch jednání neb opominutí, pro něž bylo řízení před kárným výborem zavedeno. Musí tedy býti ve vyšetřování vyšetřeny všechny okolnosti, které jsou rozhodné pro posouzení otázky, zda se obviněny dopustil jednání neb opominutí, jež se mu klade za vinu v rozkaze příslušného představeného na zavedení kárného řízení, dále zda je lze obviněnému přičítati, jakož i zda jimi byly porušeny povinnosti stavovské a konečně okolnosti, jež mohou míti vliv na výši trestu.
(2) Vzejde-li za vyšetřování podezření, že se obviněný dopustil ještě jiného skutku náležejícího do příslušnosti kárného výboru, než pro které bylo nařízeno zavedení řízení, zpraví o podezření zpravodaj kárného žalobce, aby si mohl vyžádati rozkaz příslušného představeného.
(3) Vzejde-li za vyšetřování podezření, že poklesek obviněného spadá do příslušnosti trestního soudu a stíhá se z moci úřední, usnese se kárný výbor na návrh kárného žalobce neb z moci úřední po slyšení kárného žalobce na tom, aby řízení před kárným výborem bylo přerušeno, a oznámí případ příslušnému soudu (orgánu veřejné žaloby) k dalšímu opatření.
(4) Zpravodaj jest povinen vyčerpati všechny průvodní prostředky (vývodní a usvědčující), jež navrhl obviněný nebo kárný žalobce, pokud jsou potřebný k úplnému objasnění věci; jest kromě toho povinen též z moci úřední postupovati tak, aby případ byl se všech rozhodných hledisek dostatečně osvětlen.
(5) Má-li zpravodaj za to, že průvodní prostředky, nabídnuté obviněným aneb kárným žalobcem, mají za účel jen prodloužiti řízení, vyžádá si rozhodnutí kárného výboru o tom, mají-li důkazy býti provedeny. Návrhy na provedení průvodních prostředků, které byly ve vyšetřování odmítnuty, může obviněný (obhájce) i kárný žalobce opětovati při závěrečném projednání.