§ 60.
Zahájení kárného řízení. Kárné vyšetřování.
(1) Porušil-li zřízenec svoje úřední nebo stavovské povinnosti a nebylo-li toto provinění potrestáno kázeňským trestem, má přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec jím nebo nadřízeným úřadem tímto úkolem pověřený, zahájiti proti zřízenci kárné řízení a obviněnému to oznámiti s označením bodů provinění. Den zahájení kárného řízení budiž oznámen zemskému finančnímu úřadu (okrskové celní správě) za účelem případného odkladu zvýšení služného (§ 31, odst. 3, platového zákona a § 54, odst. 2, služební pragmatiky). Přednosta služebního úřadu oznámí, jsou-li u něho důvody, označené v 3. odstavci §u 58, věc nadřízenému úřadu, který určí jiného zaměstnance, u něhož není důvodu pro vyloučení.
(2) Uzná-li přednosta služebního úřadu, případně nadřízeného úřadu, že porušení povinnosti zřízenci za vinu kladené má se stíhati trestním soudem, učiní o tom oznámení státnímu zastupitelství a vyrozumí služební cestou příslušnou kárnou komisi. Rovněž kárná komise podá oznámení státnímu zastupitelství, jestliže shledá, že čin zřízenci za vinu kladený má se stíhati trestním soudem. Až do skončení trestního řízení nebudiž v kárném řízení pokračováno.
(3) Trestní soudy ohlásí přednostovi služebního úřadu zřízencova zavedení trestního řízení a podání žaloby, jakož i uvalení vazby na zřízence. Přednosta služebního úřadu vyrozumí o tom služební cestou příslušnou kárnou komisi. Po pravoplatném skončení trestního řízení buďtež spisy zaslány této komisi.
(4) Při kárném vyšetřování budiž zřízenci zřetelně a úplně označeno provinění za vinu mu kladené a budiž mu poskytnuta příležitost, aby se vyjádřil o všech bodech obvinění. Nepoužije-li této příležitosti, budiž v řízení pokračováno.
(5) Přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, vyslechne bez přísahy svědky a vypátrá z moci úřední veškeré okolnosti a důkazy potřebné k úplnému objasnění věci.
(6) Obviněný má právo navrhnouti provedení určitých šetření, pokud tím může býti jeho nevina prokázána. Je-li přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, v pochybnosti, má-li vyhověti doplňovacímu návrhu, vyžádá si rozhodnutí nadřízeného úřadu.
(7) O výslechu obviněného a svědků buďtež sepsány protokoly. Bezprostředně po sepsání výpovědi budiž zápis obviněnému, případně svědkovi přečten a budiž mu poskytnuta možnost oprav a doplňků. Protokol budiž podepsán osobou, která byla vyslechnuta jako obviněný, případně jako svědek. Svědek psaní neznalý učiní obyčejné znamení ruky a jeho jméno budiž podepsáno nestrannou osobou, která ho zná.
(8) Při výslechu obviněného a svědků, jakož i při sepisování jejich výroků má býti přítomen nezúčastněný orgán finanční stráže jako úřední svědek, který má býti stejně jako zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování podle možnosti nejméně téže hodnosti jako obviněný. Tento úřední svědek spolupodepisuje protokoly v jeho přítomnosti sepsané.
(9) Přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, může požadovati součinnost politických a policejních úřadů, zejména kdyby se svědci bez zákonitých důvodů zdráhali vypovídati. Je-li nezbytný přísežný výslech jednotlivých svědků nebo znalců, může vyšetřující se souhlasem svého služebního úřadu požádati příslušný okresní soud o přísežný výslech.
(10) Po dobu kárného vyšetřování může přednosta služebního úřadu, případně zaměstnanec pověřený provedením kárného vyšetřování, dovoliti obviněnému a jeho obhájci, pokud to uznává za srovnávající se s účelem řízení, aby nahlédli zcela nebo z části do jednacích spisů. Sdělovati obsah jednacích spisů veřejnosti jest zakázáno.