7. Ověření biologických vlivů použití krmiva ve výživě zvířat
7.1. Ověření krmiva na cílových zvířatech
Na každém druhu zvířat, u něhož je předpoklad užití krmiva, se provádějí dále uvedené zkoušky ve srovnání s kontrolní skupinou, která je krmena obvyklým krmivem s ekvivalentním podílem dusíkatých látek bílkovinné povahy, u přežvýkavců ekvivalentním podílem celkového dusíku, za naprosto stejných podmínek výživářsko-fyziologické srovnatelnosti.
7.1.1. Stanovení nejvyššího podílu krmiva v denní krmné dávce bez projevu vedlejších účinků.
7.1.2. Stanovení možných účinků krmiva na plodnost a provedení generačních pokusů, pokud je pro jejich provedení důvod.
7.1.3. Stanovení účinků krmiva v navržených praktických podmínkách užití na mikroorganismy zažívacího traktu, vliv na přítomnost patogenních mikroorganismů v trávicím traktu.
7.1.4. Stanovení možných reziduí krmiva (substrátu, kultivačního média, rozpouštědel, kontaminantů) za navržených podmínek užití v živočišných produktech.
7.1.5. Stanovení možných reziduí krmiva (substrátu, kultivačního média, rozpouštědel, kontaminantů) za navržených podmínek užití v exkrementech.
7.2. Ověření krmiva na laboratorních zvířatech
7.2.1. Sledování metabolismu, t.j. chování krmiva v organismu (absorpce, akumulace, biologická přeměna, vylučování atd.).
7.2.2. Ověření možné mutagenity vyvolané kontaminanty (zejména mykotoxiny a bakteriemi) v krmivu nebo rezidui krmiva (substrátu, kultivačního media, rozpouštědla) včetně pokusů in vitro s aktivací látkové výměny.
7.2.3. Toxikologické zkoušky
Dále uvedené zkoušky krmiva se provádějí ve srovnání s kontrolními skupinami, kterým jsou podávána obvyklá krmiva s ekvivalentními podíly dusíkatých látek bílkovinné povahy za naprosto stejných podmínek výživářsko-fyziologické srovnatelnosti. Zjištěné toxické účinky musí být prozkoumány, aby byla zdůvodněna jejich příčina a průběh a aby se zejména zjistilo, zda nepocházejí z výživářsko-fyziologické nevyváženosti nebo z předávkování zkoušeného krmiva.
7.2.3.1. Zkouška krátkodobé toxicity krmiva (minimálně 90 dní)
Všeobecně se tyto zkoušky provádějí na dvou druzích zvířat, z nichž jeden jsou hlodavci. Krmivo se podává v denní dávce v minimálně dvou různých hladinách. Tyto se volí tak, aby alespoň jedna dávka se uváděla jako bez účinku a jedna jako škodlivě se projevující. Skupiny zvířat jsou složeny z určeného počtu zvířat každého pohlaví. Vždy je zastoupena kontrolní skupina zvířat. V určených intervalech se zaznamenávají všechny rozhodující biologické údaje, zejména růstová křivka zvířat, spotřeba krmiva, hematologická vyšetření, rozbory moče, biochemické parametry, úhyny, hmotnost orgánů, symptomy patologických účinků, histologické změny nejdůležitějších orgánů a tkání. Výsledky se zevrubně doloží a vyhodnotí statisticky.
7.2.3.2. Zkoušky dlouhodobé toxicity krmiva
Všeobecně se tyto zkoušky provádějí na dvou druzích zvířat, z nichž jeden jsou hlodavci. Krmivo se podává v denní dávce minimálně ve dvou různých hladinách. Pokusné období je minimálně dva roky u potkanů a nejméně 80 týdnů u myší. Skupiny zvířat jsou složeny z určeného počtu zvířat každého pohlaví. Vždy je zastoupena kontrolní skupina zvířat. V průběhu zkoušek na určení dlouhodobé toxicity v určených časových intervalech a rovněž na konci zkoušky na zvířatech která přežila, se provádějí biologické zkoušky na stanovení krátkodobé toxicity přednostně na malé "satelitní" skupině zvířat (t.j. oddělená, na hlavní skupině závislá skupina) (viz 7.2.3.1).
7.2.3.3. Zkoušení karcinogenity krmiva
U zkoušek na karcinogenitu se stanoví časový mezník prvních příznaků u pokusných zvířat, histologické typy nádorů a jejich četnost. Účinky na četnost nádorů nebo na vývoj onemocnění, které by mohly být vyvolány zkoušeným krmivem, ve vyhodnotí proti kontrolní skupině zvířat podle bodu 7.2.3. Výsledky je třeba zevrubně doložit a vyhodnotit statisticky.
7.2.4. Speciální zkoušky krmiva v generačních pokusech
Generační pokusy se vztahují minimálně na dvě generace zvířat v přímé linii a jsou spojeny se zkouškami na embryotoxicitu včetně teratogenity. Zvláštní pozornost se věnuje plodnosti a vrhům a jejich vývoji po narození. Lze předložit jinou metodu, která je vědecky doložená a dává měřitelné výsledky (např. Relais-toxicita).
7.2.5. Pokusné podmínky pro zkoušení krmiva na laboratorních zvířatech se popisují s uvedením následujících podrobností.
7.2.5.1. Druh, rasa a pohlaví zvířat.
7.2.5.2. Počet pokusných a kontrolních skupin, počet zvířat v každé skupině (dostatečný počet pro statistické vyhodnocení při použití vhodných statistických parametrů).
7.2.5.3. Procentický podíl krmiva v krmné dávce, kvalitativní a kvantitativní složení krmné dávky a její analýza.
7.2.5.4. Podmínky chovu v průběhu celé doby trvání zkoušek.
7.2.5.5. Přesná doba trvání zkoušek a datum zkoušek.
7.2.5.6. Přírůstky zvířat a procenta úhynů v jednotlivých skupinách zvířat.
7.2.5.7. Klinické symptomy a patologické změny v průběhu zkoušek a časový mezník jejich projevu.
7.3. Ověření ve vztahu k životnímu prostředí - podle druhu zbytků krmiva (substrát, kultivační médium, rozpouštědla, kontaminanty) ve výkalech krmených zvířat se požadují údaje o přetrvávání těchto reziduí v hnoji, půdě a vodě a o jejich účincích na půdní biologii, rostlinná společenstva a život ve vodě.