11. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole
11.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby bod nebyl ohrožen, aby signalizace byla jednoduchá a aby byl bod využitelný pro připojení podrobného měření.
11.2 Zhušťovací body se volí přednostně na trvalých objektech, na rovných střechách domů, na nivelačních kamenech, na hřebových nivelačních značkách osazených shora na vodorovných částech trvalých objektů nebo jako trvale signalizované body s výjimkou továrních komínů, stožárů a vlajkových tyčí. Ostatní body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně překážely v užívání pozemků, např. v obvodu dopravních komunikací.
11.3 Zhušťovací body se stabilizují jednou povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchová stabilizační značka je kamenný hranol o celkové délce přibližně 700 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s křížkem ve směru úhlopříček na vrchní straně hlavy hranolu. Podzemní značka je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti nejméně 200 mm. Stabilizační značky musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm.
11.4 Pokud nelze zhušťovací bod stabilizovat podzemní značkou, zřídí se jeden zajišťovací bod stabilizovaný kamenným hranolem podle bodu 11.3 nebo jiným způsobem zajišťujícím stejnou kvalitu, zejména kovovými značkami osazenými do objektu. U ohrožených zhušťovacích bodů se zřizuje ochranné a signalizační zařízení, zpravidla červenobílá ochranná tyč s výstražnou tabulkou s nápisem "GEODETICKÝ BOD.POŠKOZENÍ SE TRESTÁ." umístěná ve vzdálenosti asi 0,75 m od měřické značky.
11.5 Trvale signalizované zhušťovací body se zajistí dvěma zajišťovacími body, stabilizovanými ve vzdálenosti nejvýše 500 m od zhušťovacího bodu. Mezi zajišťovacími body musí být viditelnost.
11.6 Ostatní body podrobného polohového bodového pole (dále jen "ostatní body") se zřizují především:
a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,
b) na vstupních a jiných šachtách podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit polohu bodu,
c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov.
11.7 Pokud nejsou pro umístění ostatních bodů vhodné objekty, stabilizují se kamennými hranoly podle bodu 11.3. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 600 mm, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.
11.8 Ostatní body je možno také stabilizovat:
a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,
b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod. na budovách,
c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,
d) ocelovými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena zařízením proti vytažením znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,
e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně
1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,
2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí; takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.
11.9 Ze značek pevných bodů podrobného polohového bodového pole, které jsou použitelné jako stanoviska, musí být z výšky měřického přístroje orientace na body základního nebo podrobného polohového bodového pole téže nebo vyšší přesnosti. U zhušťovacích bodů se k tomu účelu, pokud není možnost orientace, zřídí orientační bod.
11.10 Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (základního i podrobného) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území 150 až 300 m a v nezastavěném území hustotou nejméně jeden bod na km2.
11.11 Určovací prvky (délka, směr) bodů podrobného polohového bodového pole se měří nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.
11.12 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba
m ,
xy
daná vztahem
Obrázek - Vzorec
kde
m , m ,
x y
jsou střední chyby určení souřadnic x,y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou u zhušťovacího bodu 0,02 m a u ostatních bodů 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole.
11.13 Mezní odchylka se stanoví 2,5násobkem základní střední souřadnicové chyby.
11.14 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje:
a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky,
b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě,
c) u bodů, jejichž souřadnice se počítají přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.
Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotu, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.
11.15 Při testování podle bodu 11.14 písm. b) u souboru o větším počtu bodů než 20 má být přibližně 63 % bodů v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle bodu 11.13. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.
11.16 Při posuzování přesnosti podle bodu 11.14 písm. c) je možné považovat kritéria přesnosti uvedená v bodě 11.12 za splněná, jestliže nebyly překročeny mezní odchylky uzávěrů určovacích obrazců stanovené Úřadem a nebo pokud rozptyl hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků u všech bodů vyhovuje kritériu podle bodu 11.13.