Článek 114
1. Dluh ve smyslu článku 3 odst. 1 vznikne,
a) je-li zboží nezákonně odňato společnému tranzitnímu režimu; nebo
b) není-li splněna jedna z povinností vyplývajících z použití společného tranzitního režimu nebo nebyla-li ve skutečnosti dodržena jedna z podmínek spojených s propuštěním zboží do společného tranzitního režimu, i když zboží nebylo nezákonně odňato.
Celní dluh však nevznikne, nemají-li nedostatky zásadní vliv na řádný průběh režimu, pokud:
i) nejde o pokus nezákonně odejmout zboží celnímu dohledu,
ii) nejde o hrubou nedbalost ze strany zúčastněného, a
iii) jsou dodatečně provedena všechna nezbytná opatření s cílem upravit postavení zboží.
Smluvní strany mohou určit případy, ve kterých se uplatní ustanovení odstavce 2.
2. Dluh vzniká:
a) v okamžiku, kdy je zboží nezákonně odňato společnému tranzitnímu režimu, nebo
b) v okamžiku, kdy přestala být plněna povinnost, jejíž nesplnění vede ke vzniku dluhu, nebo v okamžiku, kdy je zboží propuštěno do režimu, zjistí-li se dodatečně, že jedna z podmínek pro jeho propuštění do režimu nebyla ve skutečnosti dodržena.
3. Dluh za zboží propuštěné do společného tranzitního režimu se za vzniklý nepovažuje, prokáže-li zúčastněný podle odstavce 1 písm. b), že povinnosti vyplývající z propuštění zboží do společného tranzitního režimu nemohly být splněny, protože předmětné zboží bylo zcela zničeno nebo nenávratně ztraceno v důsledku jeho povahy, nepředvídatelných okolností, vyšší moci nebo jako následek povolení příslušných orgánů.
Za nenávratně ztracené zboží se považuje zboží, které bylo učiněno nepoužitelným.