Článek V
Námitka nepříslušnosti rozhodce
1. Strana, která chce vznést námitku nepříslušnosti rozhodce, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, může tak učinit během rozhodčího řízení nejpozději při předložení námitek ve věci samé. Námitku nepříslušnosti zakládající se na tom, že sporná otázka přesahuje pravomoc rozhodce může vznést nejpozději, jakmile bude během rozhodčího řízení uplatněna sporná otázka, jejíž projednávání by překračovalo pravomoc rozhodce. Rozhodce může připustit uplatnění námitky nepříslušnosti, jestliže zpoždění stran při uplatnění námitky je způsobeno příčinou, kterou rozhodce považuje za dostatečnou.
2. Námitky nepříslušnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které by nebyly vzneseny během lhůt podle tohoto odstavce 1, nemohou být již uplatňovány v dalším období rozhodčího řízení jde-li o námitky, jež mohou uplatňovat toliko strany samy podle práva použitelného rozhodcem, ani nemohou být již uplatňovány v pozdějším soudním řízení ve věci samé nebo ve věci výkonu rozhodčího nálezu, jde-li o námitky ponechané na vůli stranám podle práva stanoveného dle kolisních pravidel soudu rozhodujícího ve věci samé nebo ve věci výkonu rozhodčího výroku. Soudce však může přezkoumat rozhodnutí, jímž rozhodce zjistil opožděné uplatnění námitky.
3. S výhradou pozdějšího soudního přezkoumání dovoleného podle práva projednávajícího soudu, rozhodce, jehož příslušnost je brána v pochybnost, nemá ustat v provádění rozhodčího řízení; je oprávněn rozhodnout o své vlastní příslušnosti, jakož i o existenci nebo platnosti rozhodčí smlouvy nebo smlouvy, jejíž součástí je rozhodčí smlouva.