A. Změny obecné části:
1. § 1 zní:
"§ 1
Účelem trestního zákona je chránit společnost a ústavní zřízení České a Slovenské Federativní Republiky, práva a oprávněné zájmy občanů a organizací.".
2. V § 7 odst. 1 se za slovo "organizování" vkládají slova "zvlášť závažného (§ 41 odst. 2)" a za slova "pomoci k" se vkládá slovo "takovému".
3. V § 12 odst. 2, v § 25 a v § 32 odst. 1 se slova "požitím alkoholického nápoje nebo omamného prostředku" nahrazují slovy "vlivem návykové látky".
4. V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Podle československého zákona se posuzuje též trestnost činu, který byl spáchán na palubě československé lodi nebo československého letadla mimo území republiky. Místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle odstavce 2.".
5. § 19 zní:
"§ 19
Podle československého zákona se posuzuje trestnost rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), padělání a pozměňování peněz (§ 140), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 141), výroby a držení padělatelského náčiní (§ 142), útoku na státní orgán podle § 153, útoku na veřejného činitele podle § 155, genocidia (§ 259), používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262), válečné krutosti (§ 263), persekuce obyvatelstva (§ 263a), plenění v prostoru válečných operací (§ 264), zneužívání mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 265) a trestného činu proti míru podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, i tehdy, spáchal-li takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která není obyvatelem republiky.".
6. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní:
"§ 20a
(1) Trestnost činu se posuzuje podle československého zákona také tehdy, jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
(2) Ustanovení § 17 až 20 se nepoužije, jestliže to nepřipouští vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.".
7. § 21 odst. 2 zní:
"(2) Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, něco jiného.".
8. V § 23 odst. 1 se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
9. V § 24 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova "nabídnutou společenskou organizací" a slova "výchovné síle kolektivu" se nahrazují slovy "výchovnému vlivu toho, kdo záruku nabídl".
10. V § 27 se vypouští ustanovení písmene b).
Dosavadní ustanovení pod písmeny c) až i) se označují jako b) až ch).
11. § 28 odst. 2 zní:
"(2) Nelze však uložit peněžitý trest vedle propadnutí majetku.".
12. § 29 včetně nadpisu zní:
"§ 29
Výjimečný trest
(1) Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za trestný čin, u něhož to tento zákon ve zvláštní části dovoluje.
(2) Trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je velmi vysoký a možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.
(3) Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal trestný čin vraždy podle § 219 odst. 2, nebo který při trestném činu vlastizrady (§ 91), teroru podle § 93 nebo § 93a odst. 3, obecného ohrožení podle § 179 odst. 3 nebo genocidia (§ 259) zavinil smrt jiného úmyslně, a to za podmínek, že
a) stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je mimořádně vysoký vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku,
b) uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti a
c) není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let.".
Ustanovení § 30 se vypouští.
13. V § 31 odst. 1 větě druhé se vypouštějí slova "nabídnutou společenskou organizací" a slova "výchovnou sílu kolektivu" se nahrazují slovy "výchovný vliv toho, kdo záruku nabídl".
14. V § 33 písmeno g) se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
15. § 34 písm. a) zní:
"a) spáchal trestný čin ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky,".
16. V § 35 odst. 2 druhá věta zní: "Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.".
17. V § 36 poslední věta zní: "Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.".
18. V § 38 se vypouští odstavec 3; dosavadní odstavec 4 se pak označuje jako odstavec 3 a odkaz v závorce v něm uvedený se mění na odstavce 1 a 2.
19. V § 39 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje jeden rok, lze uložit nepodmíněný
trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k dosažení účelu trestu.".
V dosavadním odstavci 2 se vypouštějí slova "pracujícího člověka" a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
20. V § 39a odst. 3 věta za středníkem zní: "do třetí nápravně výchovné skupiny zařadí však vždy pachatele, jemuž byl uložen výjimečný trest.".
Odstavec 4 se vypouští, dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
21. V § 40 odst. 1 se vypouštějí slova "výjimečným" a "mimořádným".
§ 40 odst. 2 zní:
"(2) Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele za přípravu k trestnému činu nebo za pokus trestného činu a má vzhledem k povaze a závažnosti přípravy nebo pokusu za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze účelu trestu dosáhnout i trestem kratšího trvání.".
22. § 41 zní:
"§ 41
(1) Pachatel, který znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný trestný čin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin potrestán, považuje se za zvlášť nebezpečného recidivistu, jestliže tato okolnost pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost.
(2) Zvlášť závažnými trestnými činy jsou trestné činy uvedené v § 62 a ty úmyslné trestné činy, na něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.".
V § 42 odst. 2 na konci se připojuje věta: "Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let.".
23. § 43, 44 a 45 včetně nadpisu se vypouštějí.
24. § 46 odst. 1 zní:
"(1) Soud může uložit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.".
25. V § 49 odst. 1 se slova "až pět let" nahrazují slovy "až deset let".
§ 49 odst. 3 zní:
"(3) Do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; započítává se však doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat.".
26. V § 51 odst. 1 se slova "trestu smrti" nahrazují slovy "výjimečnému trestu" a ustanovení písmene a) se vypouští; označení ustanovení jako písmeno b) se pak vypouští.
27. § 53 zní:
"§ 53
(1) Peněžitý trest ve výměře od 2 000 Kčs do 1 000 000 Kčs může soud uložit, jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit peněžitý trest pouze v případě, že
a) tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje, nebo
b) ukládá jej za trestný čin, u něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje tři léta, a vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele trest odnětí svobody současně neukládá.
(3) Jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.
(4) Soud může stanovit, že peněžitý trest bude zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách.".
28. V § 54 odst. 3 se slova "až na jeden rok" nahrazují slovy "až na dvě léta".
29. V § 57a odstavce 1 a 2 znějí:
"(1) Soud může uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až pět let za úmyslný trestný čin, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání činu ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku; trest zákazu pobytu se nemůže vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt.
(2) Trest zákazu pobytu může být uložen jako samostatný trest za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice trestní sazby nepřevyšuje tři léta, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.".
V § 57a odst. 3 se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
§ 57a odst. 4 zní:
"(4) Do doby výkonu trestu zákazu pobytu se doba výkonu trestu odnětí svobody nezapočítává; rozhodnutí podle odstavce 3 činí soud až po výkonu trestu odnětí svobody nebo po podmíněném propuštění.".
30. Společný nadpis oddílu čtvrtého hlavy čtvrté zní:
"Podmíněné odsouzení, podmíněné propuštění a upuštění od výkonu zbytku některých trestů".
31. V § 58 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova "nabídnutou společenskou organizací", slova "výchovné síle kolektivu" se nahrazují slovy "výchovnému vlivu toho, kdo záruku nabídl".
32. V § 59 odst. 2 a 3 se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
33. V § 60 odst. 1 se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
V § 60 odst. 2 se slova "Odvolala-li společenská organizace záruku za nápravu podmíněně odsouzeného" nahrazují slovy "Jestliže byla záruka za nápravu podmíněně odsouzeného odvolána tím, kdo ji poskytl".
34. V § 61 odst. 1 písm. a) se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
V § 61 odst. 1 písm. b) a odst. 3 se vypouštějí slova "nabídnutou společenskou organizací".
V § 61 odst. 2 se vypouštějí slova "též k závažnosti spáchaného trestného činu, jakož".
V § 61 odst. 3 se vypouštějí slova "vzorným plněním svých povinností v zaměstnání nebo v povolání a".
35. § 62 zní:
"§ 62
(1) Osoba odsouzená za trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), nedovoleného překročení státní hranice podle § 109 odst. 3, válečné zrady (§ 114), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, vraždy (§ 219), loupeže podle § 234 odst. 2, 3, braní rukojmí podle § 234a odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2, 3, pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4, krádeže podle § 247 odst. 5, zpronevěry podle § 248 odst. 4, podvodu podle § 250 odst. 4, genocidia (§ 259), nebo persekuce obyvatelstva podle § 263a odst. 3, trestný čin proti míru podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, jakož i zvlášť nebezpečný recidivista nebo osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody (§ 29 odst. 2) mohou být podmíněně propuštěni až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody.
(2) Osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně dvaceti letech výkonu tohoto trestu.".
36. V § 63 odst. 2 na konci věty před středníkem se slova "až na dvě léta" nahrazují slovy "až na pět let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu".
V § 63 odst. 3 se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
37. V § 64 odst. 1 se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
V § 64 odst. 4 se odkaz na "§ 62" nahrazuje odkazem na "§ 62 odst. 1".
V § 64 odst. 5 se slova "Odvolala-li společenská organizace záruku za dovršení nápravy odsouzeného" nahrazují slovy "Jestliže byla záruka za dovršení nápravy odsouzeného odvolána tím, kdo ji poskytl".
38. Za § 64 se vkládá § 64a, který včetně nadpisu zní:
"§ 64a
Upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody vykonávaného ve vojenském nápravném útvaru
(1) Od výkonu zbytku trestu odnětí svobody vykonávaného ve vojenském nápravném útvaru (§ 39a odst. 4) může soud upustit, byl-li pachatel, jemuž byl uložen takový trest za trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 270 nebo za trestný čin vojenský, popřípadě za více takových trestných činů, uznán neschopným výkonu vojenské služby ze zdravotních důvodů a jestliže po dobu výkonu trestu svým vzorným chováním a snahou plnit vojenské povinnosti prokázal, že se může od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život.
(2) Vyslovil-li soud, že od výkonu zbytku trestu odnětí svobody vykonávaného ve vojenském nápravném útvaru upouští, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.".
39. V § 66 odkaz v závorce za slovem teroru zní "(§ 93 a 93a)", slova "podvracení republiky (§ 98), poškozování státu světové socialistické soustavy (§ 99), vyzvědačství a ohrožení státního tajemství ke škodě státu světové socialistické soustavy (§ 108)" se vypouštějí, za slova "obecného ohrožení (§ 179 a 180)" se vkládají slova "ohrožení životního prostředí (§ 181a a 181b)", za slova "ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami (§ 193 a 194)" se vkládají slova "šíření poplašné zprávy (§ 199), braní rukojmí (§ 234a)" a za slova "používání zakázaného bojového prostředku" se vkládají slova "a nedovoleného vedení boje".
40. V § 67 odst. 1 písm. a) se slova "trestu smrti" nahrazují slovy "výjimečného trestu".
41. V § 67a písm. b) odkaz v závorce za slovem "teroru" zní "(§ 93 a 93a)"; odkaz v závorce za slovy "obecného ohrožení" zní "(§ 179 odst. 2, 3)"; odkaz v závorce za slovy "porušování osobní svobody" zní "(§ 238 odst. 2, 3)".
42. V § 68 odst. 1 písm. a) se slova "k trestu smrti nebo k trestu odnětí svobody převyšujícímu patnáct let" nahrazují slovy "k výjimečnému trestu".
43. V § 69 odst. 1 se za slovem "život" vypouštějí slova "pracujícího člověka".
V § 69 odst. 1 písm. c) se připojují slova "k trestu propadnutí majetku nebo k trestu zákazu pobytu";
v § 69 odst. 2 se čárka za slovem "vyznamenání" nahrazuje slovem "nebo" a slova "nebo propadnutí majetku" se vypouštějí;
v § 69 odst. 3 se slova "společenské organizace nebo odsouzeného" nahrazují slovy "odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného".
44. V § 70 odst. 3 na konci se odkaz v závorce vypouští.
45. V § 71 odst. 1 se vypouštějí slova "ochranný dohled"; v odstavci 2 se vypouští druhá věta; odstavec 3 se vypouští.
46. § 72 odst. 2 písm. b) zní:
"b) pachatel, který se oddává zneužívání návykové látky, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním.".
§ 72 odst. 4 zní:
"(4) Jestliže je ukládán trest odnětí svobody, ochranné léčení se zpravidla začíná po nástupu výkonu trestu v nápravně výchovném ústavu. V ostatních případech se ochranné léčení vykonává zpravidla v léčebném zařízení. Lze-li však vzhledem k povaze choroby a léčebným možnostem očekávat, že účel splní i léčení ambulantní, může soud nařídit i tento způsob léčby, popřípadě ústavní léčení změnit dodatečně na léčení ambulantní nebo naopak. Nepostačí-li délka výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovném ústavu ke splnění účelu léčení, soud může rozhodnout o jejím pokračování v léčebném nebo ambulantním zařízení.".
47. V § 74 odst. 1 se vypouští slovo "socialistická".
48. V § 76 se slova "pracujícího člověka" nahrazují slovem "občana".
49. § 77 odst. 1 zní:
"(1) Upustil-li soud od potrestání mladistvého, může požádat toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za jeho nápravu, třebaže takovou záruku nenabídl, aby pomáhal vytvářet podmínky pro to, aby mladistvý žil řádným životem.".
50. § 78 zní:
"§ 78
Mladistvému může soud uložit pouze tresty odnětí svobody, propadnutí věci, vyhoštění, a je-li výdělečně činný, peněžitý trest; trest zákazu činnosti může soud mladistvému uložit jen tehdy, není-li to na překážku přípravě na jeho povolání, přičemž horní hranice sazby tohoto trestu nesmí převyšovat pět let.".
51. V § 79 odst. 2, 3 a v § 86 se slova "trestu smrti" nahrazují slovy "výjimečného trestu".
52. § 87 včetně nadpisu zní:
"§ 87
Zahlazení odsouzení
(1) O tom, zda se odsouzení mladistvého zahlazuje, rozhodne soud, přihlížeje k chování mladistvého ve výkonu trestu odnětí svobody, po výkonu tohoto trestu. Byl-li trest podle rozhodnutí prezidenta republiky zmírněn, soud takto postupuje poté, co mladistvý byl po výkonu zmírněného trestu propuštěn na svobodu.
(2) Vyslovil-li soud, že se mladistvý, podmíněně propuštěný z výkonu trestu odnětí svobody, osvědčil, hledí se na něho, jako by nebyl odsouzen.
(3) Na mladistvého, kterému byl uložen peněžitý trest, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.
(4) Na mladistvého, kterému byl uložen trest propadnutí věci, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile nabyl právní moci rozsudek, jímž byl tento trest uložen.".
53. V § 89 odst. 3 se slova "alespoň zčásti" nahrazují slovem "převážný".
V § 89 za dosavadní odstavec 5 se zařazuje nový odstavec 6, který zní:
"(6) Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí.".
Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12.
V dosavadních odstavcích 8 a 11 se za slovem "orgánu" vypouštějí čárka a slova "státní hospodářské, družstevní nebo společenské organizace";
za dosavadní odstavec 11 se vkládají nové odstavce 13 a 14, které znějí:
"(13) Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
(14) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující nejméně poloviny nejnižší měsíční mzdy stanovené obecně závaznými právními předpisy, nikoli malou škodou se rozumí částka dosahující nejméně trojnásobku takové mzdy, větší škodou se rozumí částka dosahující nejméně desetinásobku takové mzdy, značnou škodou částka dosahující nejméně padesátinásobku takové mzdy a škodou velkého rozsahu částka dosahující nejméně dvousetpadesátinásobku takové mzdy. Těchto hledisek se užije obdobně pro určení výše prospěchu a hodnoty věci.".
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 15.
Doplňuje se nový odstavec 16, který zní:
"(16) Za organizaci se pro účely trestního zákona považuje též fyzická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost podle zvláštního zákona.".