Článek I.
Hlava I. a III. zák. čl. LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních pro případ války se zrušují s těmito výhradami:
1. Všechna opatření učiněná podle něho a podle dodatečných zákonů k němu vydaných, ať vládami, ať ministerstvem s plnou mocí pro správu Slovenska, zůstávají v platnosti s výjimkami uvedenými v odstavci 2. a 3.; vláda odvolá ta v platnosti zachovaná opatření, u nichž není již příčin, pro něž byla učiněna.
2. Na místo opatření, vydaného podle § 11 o předběžné censuře, nastupují v příloze uvedená ustanovení §§ 487 až 494 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z., se změnami a doplňky, zavedenými zákonem z 9. července 1894, čís. 161 ř. z., a z 24. července 1919, č. 442 Sb. z. a n., a s obmezením, že platí ustanovení tato jen pro řízení o trestných činech, spáchaných obsahem tiskopisu. Úřadem bezpečnostním tam uvedeným rozumí se administrativní policejní vrchnost první stolice. Ustanovení §u 574, odst. 2 zák. čl. XXXIII. z roku 1896 budiž užito i při nálezu podle §u 493 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z. Pro stížnost podle § 494 tohoto trestního řádu platí kromě případu §u 491, odst. 2. lhůta třídenní.
3. Opatření učiněná podle § 12 o trestním řízení stanném (nař. uh. min. sprav. čís. 9550/1915 I. M. E. a 41.900/1917I. M.) zůstávají v platnosti s těmito změnami: