§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za nichž správce daně spolupracuje s příslušnými orgány jiných států, a to
a) v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní 1) ve vztahu k jinému členskému státu Evropské unie (dále jen "jiný členský stát"), nebo
b) na základě mezinárodní smlouvy v oblasti daní, která je součástí právního řádu České republiky (dále jen "mezinárodní smlouva"), ve vztahu ke státu nebo jurisdikci, s nimiž byla mezinárodní smlouva uzavřena (dále jen "smluvní stát").
(2) Mezinárodní spolupráce při správě daní (dále jen "mezinárodní spolupráce") se poskytuje nebo přijímá ve formě
a) výměny informací na žádost,
b) automatické výměny informací,
c) výměny informací z vlastního podnětu,
d) doručování písemností,
e) účasti při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně,
f) provádění souběžných daňových kontrol, nebo
g) provádění společných daňových kontrol.
(3) Informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí informace, u nichž může správce daně důvodně předpokládat jejich význam pro správu daní. Pro účely výměny informací na žádost postačí, že se dožadující kontaktní místo domnívá, že v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy existuje rozumná možnost, že je informace významná pro správu daně určeného nebo určitelného daňového subjektu a je opodstatněná pro účely šetření.
(4) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí
a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň,
b) místní poplatek,
c) peněžité plnění obdobného charakteru jako peněžité plnění podle písmene a) nebo b) uložené jiným členským státem nebo jeho územním nebo správním celkem, nebo
d) peněžité plnění stanovené mezinárodní smlouvou s výjimkou povinných příspěvků na sociální pojištění.
(5) Podle tohoto zákona se nepostupuje při
a) vzájemné pomoci mezi příslušnými státy v trestních věcech,
b) mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, nebo
c) mezinárodní spolupráci při správě daní v rozsahu, v jakém ji upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie 3).
(6) Na zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci, která není státem, se pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní hledí jako na mezinárodní smlouvu podle odstavce 1 písm. b).
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS.
Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat.
Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní.
3) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracování), v platném znění.
Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004, v platném znění.