§ 23
(1) Částka plateb převyšující splatnou daň a její příslušenství je daňovým přeplatkem.
(2) Přeplatek na jedné dani přeúčtuje národní výbor z vlastního podnětu na nedoplatek jiné daně téhož poplatníka. Nemá-li poplatník nedoplatek na jiných daních, národní výbor přeplatek vrátí. Národní výbor zjišťuje , zda poplatník nedluží jiné daně, jen u národních výborů, u nichž mohl by se vyskytnout nedoplatek podle předpisů o věcné a místní příslušnosti. Přeplatky příslušející rozpočtovým a hospodářským organizacím přeúčtují se na jejich povinnosti u jiných národních výborů, jen požádá-li o to organizace; jinak vrátí se přeplatek na její účet u příslušného peněžního ústavu.
(3) Nepodléhá-li poplatník jiné dani, zaúčtuje se přeplatek nepřevyšující 5 Kčs ve prospěch státu v roce, v němž přeplatek vznikl; jinak přeúčtuje se na jiné daně poplatníka, i když nejsou v nedoplatku.
(4) Nárok na přeplatek zaniká uplynutím tří let od konce roku, v němž vznikl přeplatek; přeplatek zaúčtuje se ve prospěch státu.
(5) O vrácení nebo přeúčtování přeplatku rozhoduje národní výbor, u něhož je přeplatek.