§ 22
(1) Daňový nedoplatek odepíše národní výbor z vlastního podnětu, je-li zcela nedobytný; za nedobytný považuje se nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán, nebo je-li pravděpodobné, že by vymáhání neposkytlo větší výtěžek, než je třeba k úhradě nákladů výkonu rozhodnutí. Z týchž důvodů lze upustit od předpisu daně.
(2) Ustanovení § 21 odst. 3 platí zde obdobně; o odpisu pro nedobytnost dlužník se nevyrozumí.