§ 34.
Hlavní přelíčení.
(1) Členové nalézacího soudu zasedají po pravé a levé straně předsedově podle hodnosti a služebního stáří. Veřejnému žalobci náleží místo u stolu postaveného na pravé straně soudního stolu, obhájci u stolu postaveného na straně levé.
(2) Předseda nalézacího soudu se připraví pro každé přelíčení studiem spisů a zvláště si zjedná zevrubnou znalost všeho, co bude pro rozhodnutí jak po stránce věcní, tak právní důležité. Také poskytne zapisovateli určenému pro hlavní přelíčení co možná příležitost, aby se ze spisů seznámil s trestní věcí.
(3) Předseda hlavního přelíčení otáže se obžalovaného na jeho osobní poměry a pak jej napomene, aby dával pozor při čtení (přednesení) obžaloby a na chod přelíčení.
(4) S obžalovaným se nesmí při hlavním přelíčení zacházeti tak, jako by byl již usvědčen; k jeho odpovědi nesmějí býti činěny nepříznivé poznámky a nesmí se proti němu vystupovati podrážděně nebo drsně. Proti svědkům se musí soudci vystříhati jakékoli kritiky, která nesouvisí s účelem řízení a vztahuje se na činnost anebo chování při té neb oné příhodě za jejich života, a mají bedlivě dbáti toho, aby nebyly zbytečně přetřásány nebo na veřejnost dány příběhy soukromého a rodinného života svědkova neb obžalovaného, které se nijak nevztahuji na věc.
(5) Hlavní přelíčení řídí předseda tak, aby měly strany příležitost vyjádřiti se o všech důležitých věcech, aby přelíčení nezabíhalo k věcem nepodstatným, avšak při tom bylo provedeno důkladně a zevrubně, a aby předseda i přísedící nalézacího soudu nabyli jasného obrazu o tom, jak se věc zběhla a jaká jest její právní povaha. Proto se po výpovědi obžalovaného a po výpovědech důležitějších svědků nebo po provedení jiných průvodů otáže předseda hlavního přelíčení přísedících, pokládají-li za nutná ještě nějaká vysvětlení.
(6) Za postavení osoby podléhající občanské trestní soudní pravomoci k hlavnímu přelíčení (§ 278, odst. 1, v. tr. ř.) třeba pro pilnost požádati přímo příslušnou četnickou stanici, nebo bydlí-li taková osoba v obvodu státního policejního úřadu, tento úřad, jemuž se podle okolností oznámí, s kterým četnickým velitelstvím se má dohodnouti [§ 18, odst. (6)].
(7) Obžalovaný a obhájce mají po ukončení průvodního řízení učiniti svá vyjádření ústně a není jim dovoleno, aby podali obhajovací spis aneb jakékoli písemné vyjádření náhradou za ústní prohlášení.
(8) Trvá-li hlavní přelíčení přes úřední hodiny pro soud stanovené, má vždy též jeden orgán soudní kanceláře a jeden kancelářský zřízenec setrvati u soudu, až se jednání skončí (bude přerušeno neb odročeno).