§ 18.
Obeslání, posláni nebo postavení obviněných a svědků k soudu.
(1) O obeslání (poslání) obviněných a svědků třeba se vždy postarati včas; při tom nutno míti zřetel k vzdálenosti místa pobytu obeslané osoby od sídla soudu nebo místa, kde bude konáno úřední jednání, a dbáti, aby obeslání, pokud možno, nepřipadalo na den, který je podle náboženství obeslané osoby svátkem.
(2) Osoby, které mají býti vyslýchány v téže trestní věci, nutno co možná obeslati na týž den.
(3) O poslání obviněných anebo svědků náležejících k vojenským osobám v činné službě požádá soud krátkou cestou představené velitelství té osoby, jež má býti vyslechnuta (služebním lístkem, telefonicky a pod.). Jde-li o příslušníka četnictva, obrátí se soud takovým způsobem na velitelství neb úřad, kterému je takový příslušník podřízen [§ 17, odst. (2), druhá věta]. Jde-li o obeslání (poslání) příslušníka četnictva podřízeného zemskému četnickému velitelství, v němž soud nemá své sídlo, obrátí se soud na toto velitelství.
(4) Svědky, kteří nenáležejí k vojenským osobám v činné službě ani k četnictvu, třeba obeslati při nebezpečí v prodlení přímo poslem. Jinak se jim obsílka dodává poštou neb obecním (bezpečnostním) úřadem. Není-li možný tento způsob dodání nebo naráží-li na obtíže, požádá se o dodání okresní soud místa pobytu svědkova, kterému je svěřena trestní pravomoc.
(5) Obeslání svědků meškajících v cizím státě zprostředkuje, není-li zvláštními předpisy dovolen přímý styk s cizozemským soudem bydliště svědkova, ministerstvo národní obrany. V obou případech nemá však místa pohrůžka, že bude použito donucovacích prostředků, kdyby se svědek nedostavil.
(6) O postavení obviněného, který není vojenskou osobou v činné službě a bydlí na území republiky, obrátí se soud přímo na příslušnou četnickou stanici, jež obviněného k soudu postaví. Bydlí-li obviněný v obvodu státního policejního úřadu, třeba o jeho postavení požádati tento úřad. Státní policejní úřad postaví vlastními orgány obviněného k soudů, má-li tento soud sídlo v jeho obvodu. Není-li tomu tak, postará se státní policejní úřad, aby doprava obviněného k soudu byla vykonána četnictvem. Proto soud mající sídlo mimo obvod státního policejního úřadu, který má obviněného postaviti, v žádosti o to uvede, že se tento úřad bude musit dohodnouti, a to policejní ředitelství v Praze se zemským četnickým velitelstvím (eskortním oddělením), státní policejní úřady mimo obvod Prahy s nejbližším okresním četnickým velitelstvím. Obdobně se zachová soud, je-li nutno, aby svědek stavu občanského byl postaven k soudu podle ustanovení § 185, odst. 2, druhé věty, v. tr. ř.
(7) Byl-li obviněný přiveden k soudu četníkem neb orgánem státního policejního úřadu, nesmí býti četník nebo zmíněný orgán zadržen po dobu úředního úkonu, nýbrž musí neprodleně býti propuštěn. Dozor na osobu postavenou, je-li ho potřebí, obstará bud' vězeňská stráž anebo vězeňský dozorce,
(8) Byl-li policejní (bezpečnostní) úřad aneb okresní soud požádán o postavení nebo potrestání neposlušného svědka, třeba dožádanému úřadu prokázati dodacím lístkem, že svědek byl náležitě obeslán.
(9) V dožádání o poslání a v obsílce nutno též uvésti, že obeslaný má státi k soudu jakožto obviněný (svědek), jakož i o čem bude vyslýchán.
(10) Svědka, který po zákonu má nárok na svědečné, třeba již v obsílce upozorniti na lhůtu k uplatněni nároku.
(11) Svědky, kteří se dobrovolně dostavili, nebo svědky, kteří, byvše obesláni, dostavili se v jinou dobu, než bylo určeno, avšak daleko bydlí, třeba co možná vyslechnouti ihned; zbytečných obsílek a opakování výslechů nutno se vystříhati úplností prvního výslechu.