§ 194
(1) Každý svědek je vyslýchán zpravidla jednotlivě v nepřítomnosti soukromého žalobce, obviněného neb jiných osob, a koná-li výslech vyšetřující soudce, v nepřítomnosti žalobce.
(2) Má-li však býti soudně vyslechnut svědek, který, jak lze předvídati, se nebude moci dostaviti k hlavnímu přelíčení (§ 199, odst. 2 a 3), mohou býti výslechu přítomni jak žalobce, tak i obviněný a jeho obhájce. Obviněný nebude však připuštěn, lze-li se obávati, že by jeho přítomnost měla vliv na nezaujatost svědka. O době a místě výslechu třeba předem zpraviti osoby, které mají právo se dostaviti a které jsou soudu známy, je-li to možné bez průtahu věci; nedostaví-li se, není to překážkou výslechu.
(3) Obviněný, který náleží k vojenským osobám v činné službě nebo není na svobodě, má mimo to nárok, aby byl přítomen při takových výsleších svědků jen tehdy, konají-li se v místě, kde služebně dlí nebo kde je ve vazbě.
(4) Obviněný nemá nároku na odložení výslechu svědků proto, že se nemůže dostaviti.
(5) Je-li dovolena žalobci, obviněnému a jeho obhájci přítomnost při výslechu svědků, jsou oprávněni dávati svědkům otázky skrze vyšetřujícího soudce (§ 196, odst. 3).