Článek 16
(1) Konzulární úředník a zaměstnanec konzulárního úřadu není povinen vypovídat jako svědek.
(2) V případě souhlasu vysílajícího státu, aby konzulární úředník nebo zaměstnanec konzulárního úřadu vypovídal jako svědek, může tato osoba na žádost jako svědek vypovídat.
(3) Donucovací opatření, jejichž cílem je přimět konzulárního úředníka nebo zaměstnance konzulárního úřadu vypovídat před soudem nebo se k soudu za tímto účelem dostavit, jakož i jeho stíhání v případě, že odmítne vypovídat nebo se nedostaví k soudu, jsou nepřípustná.
(4) Zaměstnanec konzulárního úřadu, na něhož se podle článku 26 této Úmluvy nevztahují ustanovení bodů 1, 2 a 3 tohoto článku, může odmítnout vypovídat jako svědek o skutečnostech týkajících se služební činnosti.
(5) Při použití ustanovení uvedeného v bodě 2 tohoto článku budou učiněna všechna potřebná opatření, aby se zabránilo narušení činnosti konzulárního úřadu. V případech, kdy je to možné, mohou být ústní nebo písemné svědecké výpovědi učiněny na konzulárním úřadě nebo v bytě příslušného konzulárního úředníka nebo zaměstnance konzulárního úřadu.
(6) Ustanovení tohoto článku se vztahují jak na soudní řízení, tak i na řízení prováděná správními orgány.
(7) Ustanovení tohoto článku se odpovídajícím způsobem vztahují i na členy rodin konzulárních úředníků a zaměstnanců konzulárního úřadu, pokud s nimi žijí ve společné domácnosti.