Článek 15
(1) Konzulární úředník nebo zaměstnanec konzulárního úřadu je vyňat z jurisdikce přijímajícího státu, vyjma případy, kdy jde:
a) o věcnou žalobu týkající se soukromé nemovitosti na území přijímajícího státu, ledaže ji vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro konzulární účely;
b) o žalobu týkající se dědictví, v němž je konzulární úředník nebo zaměstnanec jako soukromá osoba a nikoliv v zastoupení vysílajícího státu vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví, dědicem nebo odkazovníkem;
c) o žalobu týkající se výkonu povolání nebo obchodní činnosti, jež konzulární úředník nebo zaměstnanec vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí.
(2) Žádná administrativní opatření nemohou být přijímána vůči konzulárnímu úředníku nebo zaměstnanci konzulárního úřadu, s výjimkou případů uvedených pod písmeny a), b), c) odstavce 1 tohoto článku a jinak jen za podmínek, že administrativní kroky mohou být učiněny, aniž bude narušena nedotknutelnost jeho osoby nebo jeho obydlí.
(3) Členové rodin konzulárních úředníků nebo zaměstnanců konzulárního úřadu, jestliže žijí s nimi ve společné domácnosti, jsou vyňati z jurisdikce přijímajícího státu a požívají osobní nedotknutelnosti ve stejné míře jako konzulární úředníci nebo zaměstnanci konzulárního úřadu.
(4) Vysílající stát se může zříci imunity konzulárních úředníků, zaměstnanců konzulárního úřadu a členů jejich rodin. Zřeknutí se imunit musí být ve všech případech výslovné. Vzdát se vynětí z jurisdikce ve věcech občanských a správních neznamená vzdát se imunity, pokud jde o exekuční výkon rozhodnutí, jíž je nutno vzdát se zvlášť.