K § 23.
(1) Směrnice pro běžné hospodaření s majetkem obecním dána jest ustanoveními §§ 21 a 22.
(2) Ustanovení § 23 dotýkají se tohoto běžného hospodaření především v odstavci č. 3., jednajícím o pronájmu (propachtování) obecního majetku nemovitého.
(3) Obecní majetek nemovitý lze pro-najmouti (propachtovati) nebo již stávající pronájem (pacht) prodloužiti pouhým usnesením obecního zastupitelstva, jen jde-li o nájem (pacht) na dobu nejdéle 6 let a koná-li se o něm veřejná dražba nebo veřejně vyhlášené řízení ofertní.
(4) Šlo-li by tedy o nájem (pacht) třeba na dobu kratší 6 let z volné ruky, bylo by potřebí k němu schválení bezprostředního úřadu dohlédacího stejně jako k pronájmu (propachtování) nemovitostí na dobu delší než 6 let.
(5) Ustanovení toto však se nevztahuje na případy, ve kterých pronájem dražbou nebo veřejně vyhlášeným řízením ofertním není vůbec obvyklý, na př. na pronájem bytů v činžovních domech obecních.
(6) Ustanovení odst. 3. až 5. platí obdobně, i jde-li o pronájem různých práv obci příslušejících, jako práva přívozu a pod.
(7) Má-li se káceti více dříví v obecním lese, než dopouští systemisace lesů, jest k tomu potřebí schválení bezprostředního úřadu dohlédacího, a to bez ohledu, jaké jsou pro to důvody, tedy i tenkráte, je-li to nutno pro nějakou živelní pohromu. Tímto schválením se stanoviska hospodářství obecního ovšem nijak není dotčeno právo státního policejního dozoru na lesy, po případě státní lesní správy obecních (municipálních) a některých jiných lesů dle platných právních předpisů, obsažených zejména v cis. patentu ze dne 3. prosince 1852, čís. 250 ř. z., v zákonu o dozoru a hospodaření v obecních lesích v Čechách ze dne 14. ledna 1893, čís. 11 z. z., v zák. čl. XXXI: 1879 a XIX: 1898 a v zákonu o prozatímní ochraně lesů ze dne 17. prosince 1918, čís. 82 Sb. z. a n.
(8) Obcím jest dovoleno činiti bez vyššího schválení výpůjčky zálohové, a to i k prozatímnímu krytí řádných vydání a bez ohledu na jejich výši, ale s tou podmínkou, že v době uzavření takové půjčky jsou zde jisté předpoklady pro to, že bude do konce roku, v němž byla učiněna, opět splacena. S tím není v rozporu ustanovení § 3 zákona, podle něhož výnos půjček patří mezi příjmy rozpočtu mimořádného, poněvadž tu nejde o úhradu rozpočtovou.
(9) Každá půjčka, která by měla býti později splacena než v roce, v němž se činí, potřebuje vyššího schválení, jakmile by obnos potřebný na zúrokování a umořování celkového dluhu obecního, tedy dluhu posavadního a novou zápůjčkou vznikajícího, činil více než 20% základny přirážkové podle předpisu pro rok, ve kterém se obecní zastupitelstvo o půjčce usnáší. Není-li předpis přímých daní pro tento rok ještě proveden, rozhoduje poslední skutečný předpis.
(10) I kdyby však zde této podmínky nebylo a šlo na př. o první půjčku obce, při které by úrokování a umořování nevyžadovalo více než 20% přirážky k přímým daním, jest potřebí k takové půjčce vyššího schválení, měl-li by se dáti pro ni obecní majetek nemovitý v zástavu.
(11) Jako potřebuje vyššího schválení každé usnesení obecního zastupitelstva, kterým se má nemovitý majetek obce neb ústavu nebo fondův obecních dáti v zástavu, a jest bez tohoto schválení neplatilo, stejně se má věc, i má-li se takový majetek zatížiti trvalým břemenem, na př. má-li se pro někoho zříditi na obecním majetku nějaká služebnost a pod.
(12) Co platí o uzavření obecní půjčky, platí i o převzetí záruky obcí. Vůbec nepřípustno jest však současné převzetí neobmezeného ručení za závazky peněžního ústavu, u něhož si obec vypůjčuje.
(13) V příčině zcizení majetku obecního platí, že součástek kmenového jmění nelze vůbec zciziti bez schválení vyššího dohlédacího úřadu. To platí nejen o majetku nemovitém, nýbrž i o majetku movitém, pokud tvoří součást jmění kmenového.
(14) Nemovitý majetek, i když není součástí kmenového jmění, nesmí býti v obcích s nejvýše 30.000 obyvatelů prodán nikdy bez schválení bezprostředního dohlédacího úřadu. V obcích větších jest prodej takového majetku dovolen bez takového schválení pouze s omezením, a to: nepřesahuje-li hodnota majetku, o jehož prodej jde, v obcích s více než 30.000, nejvýše však 100.000 obyvatelů v jednotlivém případě 50.000 Kč, v obcích s více než 100.000 obyvatelů pak 100.000 Kč. Hodnotou rozuměti jest tu nikoli skutečnou prodejní cenu, nýbrž obecnou hodnotu nemovitostí v den prodeje.
(15) Jde-li o prodej pozemku, kterým se upravuje místo podle schválení stavební čáry uliční, neplatí posud uvedená omezení.
(16) Stejně jako prodej nemovitostí posuzovati jest i směnu jich.
(17) Darovati nemovitosti, patřící obci nebo ústavům a fondům obecním neb obcí spravovaným, není bez vyššího schválení dovoleno.
(18) Obec smí bez schválení bezprostředního úřadu dohlédacího kupovati nemovitosti, jestliže prokazatelný pravidelný čistý výnos té které nemovitosti stačí aspoň k obvyklému zúročení a umořování kupní ceny a vedlejších výloh a uhradí-li se kupní cena s vedlejšími výlohami z kmenových kapitálů.
(19) Není-li zde této úhrady a kupní cena by se měla uhraditi ať z půjčky ať z jiného pramene příjmu, nepotřebují vyššího schválení k takové koupi obce s nejvýše 3000 obyvatelů, nečiní-li kupní cena nemovitosti více než 25.000 Kč, obce s více než 3000, ale nejvýše 50.000 obyvatelů, není-li tato cena vyšší než 200.000 Kč, obce s více než 50.000, ale nejvýše 100.000 obyvatelů, není-li cena vyšší než 1,000.000 Kč, konečně obce přes 100.000 obyvatelů, není-li kupní cena vyšší než 10.000.000 Kč. Podmínkou jest i tu, že prokazatelný čistý výnos nemovitosti, o jejíž koupi jde, stačí aspoň k obvyklému zúročení a umořování kupní ceny a vedlejších výloh.
(20) Ve všech jiných případech jest třeba schválení bezprostředního úřadu dohlédacího.
(21) Nějaké samostatné, t. j. s nemovitostí nesouvisející právo obci patřící zciziti nebo pro obec zakoupiti lze jen se schválením bezprostředního úřadu dohlédacího.
(22) Pro jednání obecního zastupitelstva o všech těchto věcech platí obdobně ustanovení § 6, odst. 2. až 5., kterými jest upraveno, jak jest svolati schůzi obecního zastupitelstva k jednání o rozpočtu, kdy jest tato usnášení schopna, jak se usnesení děje, jak jest je vyhlásiti, kdo a kam se může z něho odvolati.
(23) Ustanovení odst. 5. §u 23 zákona vztahuje se pouze na usnesení obecního zastupitelstva o hospodářství s majetkem obecním, neplatí tedy pro usnesení jinakého rázu, o kterých případně vydaná ustanovení zůstávají v platnosti.