V.
Závěr
38. Ze shora uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že porušením ústavních práv obviněného, popř. jiných osob s oprávněním podat opravný prostředek není, je-li na jeho nedůvodné odvolací (resp. dovolací) námitky reagováno toliko v odůvodnění soudního rozhodnutí. Úroveň ochrany jejich ústavních práv takový postup nesnižuje. Ústavní soud tak konstatuje, že porušením čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy není, obsahuje-li oddělitelná část napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 258 odst. 2 trestního řádu či do volacího soudu ve smyslu § 265k odst. 2 trestního řádu pouze částečně vyhovující výrok (ve výroku o trestu nebo o ochranném opatření, o náhradě škody apod.) a neobsahuje-li zvláštní výrok zamítající nebo odmítající odvolání, popř. dovolání, ve zbývající části; podmínkou je, že se v odůvodnění vypořádá se všemi podstatnými námitkami.
39. S ohledem na shora uvedené důvody se toto stanovisko vztahuje i na ústavní stížnosti Ústavnímu soudu již podané, o nichž nebylo dosud rozhodnuto.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
******************************************************************