Složení, postupy a přijímání rozhodnutí
9. Konference smluvních států (dále jen "Konference") se skládá ze všech členů této Organizace. Každého člena zastupuje na Konferenci jeden představitel, kterého mohou doprovázet náhradníci a poradci.
10. První zasedání Konference svolá depozitář nejpozději 30 dní po vstupu této Úmluvy v platnost.
11. Konference se schází každoročně na řádných zasedáních, pokud nerozhodne jinak.
12. Zvláštní zasedání Konference se svolává:
a) z rozhodnutí Konference;
b) na žádost Výkonné rady;
c) na žádost kteréhokoliv člena, kterého podpoří jedna třetina členů; nebo
d) v souladu s odstavcem 22 ke zhodnocení fungování této Úmluvy.
S výjimkou případu uvedeného v písmenu d) se zvláštní zasedání svolává nejpozději 30 dní po obdržení příslušné žádosti generálním ředitelem Technického sekretariátu, pokud není v žádosti uvedeno jinak.
13. Konference se rovněž schází jako změnová konference v souladu s čl. XV, odst. 2.
14. Zasedání Konference se konají v sídle Organizace, pokud Konference nerozhodne jinak.
15. Konference přijme svůj jednací řád. Na úvod každého řádného zasedání volí předsedu a podle potřeby další funkcionáře, kteří zůstávají ve funkcích až do volby nového předsedy a dalších funkcionářů na následujícím řádném zasedání.
16. Většina členů Organizace tvoří kvórum Konference.
17. Každý člen Organizace má na Konferenci jeden hlas.
18. Konference přijímá rozhodnutí o procedurálních otázkách prostou většinou přítomných a hlasujících členů. Rozhodnutí o podstatných otázkách by měla být podle možnosti přijímána konsensem. Pokud je třeba rozhodnout o nějaké otázce a nelze dosáhnout konsensu, odloží předseda hlasování o 24 hodiny. Během tohoto odkladu se snaží usnadnit dosažení konsensu a před koncem této lhůty podá Konferenci zprávu. Pokud nelze dosáhnout konsensu ani po uplynutí 24 hodin, přijme Konference rozhodnutí dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, pokud není v Úmluvě uvedeno jinak. V případě pochybnosti o tom, zda je otázka podstatná či nikoliv, je považována za podstatnou, pokud nerozhodne Konference jinak, a to většinou nezbytnou pro rozhodnutí o podstatných otázkách.