Čl. 15
Funkce týkající se námořní dopravy
1. Konzulární úředník může poskytovat pomoc a podporu lodím vysílajícího státu, které se nacházejí v přístavech jeho konzulárního obvodu. Orgány přijímajícího státu s ním budou na jeho žádost spolupracovat.
2. Poté, kdy je lodi vysílajícího státu povolen volný styk s pobřežím, konzulární úředník ji může navštěvovat, ověřovat lodní doklady, jakož i doklady týkající se nákladu, účelu plavby a dokumenty o událostech na palubě lodi. S výhradou pravomoci orgánů přijímajícího státu a v souladu s předpisy vysílajícího státu má rovněž právo činit opatření, potřebná k zajištění pořádku a kázně na lodi.
3. Konzulární úředník může, v rozsahu, v němž to umožňují právní předpisy přijímajícího státu, doprovázet členy posádky při styku s orgány tohoto státu, poskytovat jim pomoc a působit jako tlumočník.
4. V případě havárie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání lodi vysílajícího státu ve vnitřních nebo pobřežních vodách přijímajícího státu, příslušné orgány přijímajícího státu o tom neodkladně uvědomí konzulární úřad, který je nejblíže místu nehody a budou informovat o opatřeních, přijatých k záchraně a zajištění lodi, posádky, cestujících, nákladů, zásob a jiného majetku. Tyto orgány také poskytnou konzulárním úředníkům nezbytnou podporu při činění opatření, nutných v důsledku havárie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání. Jestliže to není v rozporu s právními předpisy přijímajícího státu, pozvou příslušné orgány přijímajícího státu konzulárního úředníka k účasti na vyšetřování příčin havárie, najetí na mělčinu nebo ztroskotání. Konzulární úředníci mohou požádat orgány přijímajícího státu, aby učinily opatření k záchraně a zajištění lodi, posádky, cestujících, nákladu, zásob a jiného majetku.
5. Jestliže vlastník nebo provozovatel havarované lodi nebo lodi, která najela na mělčinu nebo ztroskotala, nebo jakákoli jiná osoba, oprávněná jednat jeho jménem, nemůže učinit nutná opatření týkající se lodi, nákladu, jejich zásob nebo jiného majetku, konzulární úředník může učinit tato opatření jménem vlastníka, provozovatele nebo oprávněné osoby. Konzulární úředník může taktéž učinit opatření, týkající se jakýchkoliv předmětů, náležejících občanu vysílajícího státu, které pocházejí z nákladu nebo zásob, dopravených do přístavu nebo nalezených na pobřeží, v blízkosti pobřeží nebo nalézajících se na ztroskotané lodi. Za tuto loď nebo náklad nebo její zásoby nebude vybírán žádný celní poplatek kromě případů, kdy byly dány ke spotřebování nebo využity v přijímajícím státě.
6. Ustanovení odstavce 4 a 5 tohoto článku se použijí rovněž v případě majetku občana vysílajícího státu, nalézajícího se na lodi třetího státu.
7. V případě, kdy orgány přijímajícího státu zamýšlejí ve své pravomoci učinit na lodi vysílajícího státu opatření, týkající se jejich trestně právní jurisdikce, uvědomí o tom předem konzulární úřad, aby konzulární úředník mohl být přítomen provádění těchto opatření anebo trestního stíhání. Jestliže v naléhavých případech nebylo předběžné informování konzulárního úřadu možné a konzulární úředník nebyl při provádění těchto opatření přítomen, budou orgány přijímajícího státu neprodleně informovat konzulární úřad o přijatých opatřeních. Konzulární úřad bude informován i v případě, kdy členové posádky lodi budou vyšetřováni orgány přijímajícího státu.
Ustanovení tohoto článku se nevztahují na celní, zdravotnickou a pasovou kontrolu.
8. Konzulární úředník má právo v souladu s právními předpisy vysílajícího státu přijímat jakákoliv prohlášení a vystavovat jakékoliv dokumenty, týkající se:
a) zapisováni nebo výmazu lodi z rejstříku vysílajícího státu,
b) nákupu cizích lodí, určených k zapsání do rejstříku vysílajícího státu nebo prodeje lodi tohoto státu v cizině,
c) vybavení nebo stažení zařízení z lodi, zapsané v rejstříku vysílajícího státu.
d) ztráty nebo havárie lodi, zapsané v rejstříku vysílajícího státu.
9. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na válečné lodi.