Čl. 14
Funkce týkající se dědictví
1. V případě úmrtí občana vysílajícího státu na území státu přijímajícího oznámení příslušné úřady tohoto státu neprodleně konzulárnímu úřadu vysílajícího státu všechny informace a dědictví po zesnulém, jež má k dispozici.
2. Příslušné úřady přijímajícího státu jsou povinny neodkladně informovat konzulární úřad vysílajícího státu, existuje-li domněnka, že občan vysílajícího státu má nárok na dědictví, nacházející se na území přijímajícího státu.
3. Příslušné orgány přijímajícího státu, na jehož území se nachází dědictví po občanu vysílajícího státu, podniknou opatření k zajištění pozůstalosti v souladu s právními předpisy přijímajícího státu a sdělení konzulárnímu úřadu, jaká opatření byla učiněna.
4. Konzulární úředník může být přítomen při inventarizaci a zajišťování majetku, uvedeného v odstavci 3 tohoto článku, jakož i účastnit se při uplatňování dědických práv občanů vysílajícího státu. Konzulární úředník rovněž může požádat orgány přijímajícího státu, aby uvedená opatření byla učiněna.
5. Zemře-li občan vysílajícího státu během přechodného pobytu na území přijímajícího státu, jeho osobní potřeby a jeho peněžní částky budou bez jakýchkoliv formalit předány konzulárnímu úřadu vysílajícího státu s výjimkou všeho, co bylo získáno v přijímajícím státě a co podléhá zákazu vývozu v době úmrtí.
6. Občané vysílajícího státu mají v přijímajícím státě při uplatňování dědických práv stejná práva jako občané tohoto státu.