Hmotné zabezpečení - redukční hranice
69. Náhradový poměr, tedy vztah mezi mzdou a z ní vyměřenou důchodovou dávkou, vykazující zjevně degresivní charakter, je důsledkem konstrukce dávek důchodového systému, jejichž stěžejní část představují tzv. redukční hranice.
+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+-----------+
| Rok | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+-----------+
| První | 7 400 | 7 500 | 8 400 | 9 100 | 9 600 | 10 000 | 10 500 |
| redukční | | | | | | | |
| hranice | | | | | | | |
+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+-----------+
| v % průměrné | 44,1 | 41,9 | 44,7 | 45,4 | 44,6 | 43,0 | cca 45 |
| mzdy | | | | | | | |
+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+-----------+
| Druhá | 17 900 | 19 200 | 20 500 | 21 800 | 23 300 | 24 800 | 27 000 |
| redukční | | | | | | | |
| hranice | | | | | | | |
+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+-----------+
| v % průměrné | 106,7 | 107,4 | 109,0 | 108,7 | 108,2 | 106,6 | cca 117,4 |
| mzdy | | | | | | | |
+--------------+--------+--------+--------+--------+--------+--------+-----------+
70. V důsledku redukčních hranic rozhodných pro výpočet důchodu klesá s rostoucím výdělkem relace výše důchodu k tomuto výdělku. S výjimkou let 2005 a 2006 se první redukční hranice zvyšovala pomaleji než průměrná mzda, takže se zmenšovalo (relativně k průměrné mzdě) pásmo výdělků, které se pro výši důchodů započítávají plně. Druhá redukční hranice rostla v období 2003 až 2008 o něco rychleji (o 3,4 procentního bodu) než první redukční hranice. Výsledkem bylo, že se více rozšířilo (absolutně i relativně v procentech) pásmo výdělků, které jsou pro výši důchodu započítávány 30 %, než pásmo, ve kterém se výdělky započítávají pro výši důchodu plně a které ovlivňuje výši všech důchodů. Tyto trendy se odrazily ve snižování úrovně nově přiznaných důchodů (jejich relace ke mzdě) do roku 2004 a opět po roce 2006 (viz citovaná zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí).
71. Ústavní soud tudíž musí konstatovat, že právní úprava provedená napadeným ustanovením § 15 zákona č. 155/1995 Sb. (zejména zakotvením redukčních hranic) vytváří situaci, kdy účastníku důchodového systému přispívajícímu trojnásobnou částkou než účastník přispívající částkou vypočítanou z průměrné mzdy je přiznán důchod v - relativně - méně než poloviční výši. Ze statistických údajů přitom vyplývá, že cca 30 % pojištěnců překročí při výpočtu důchodové dávky druhou redukční hranici (první redukční hranici přitom převyšuje cca 95 % pojištěnců). Je tedy zřejmé, že zákonná úprava ve snaze zajistit přiměřené hmotné zabezpečení všem účastníkům důchodového pojištění nezajišťuje části pojištěnců přiměřené hmotné zabezpečení, reflektující v seznatelné míře princip zásluhovosti, tedy naplňující stimulační funkci sociální politiky.