§ 6.
Čekatelé.
(1) Nižším zaměstnancem silničním, mostním a vodním může býti s výjimkou uvedenou v odstavci 5 ustanoven pouze ten, kdo skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v zaměstnanecké kategorii, ve které má býti ustanoven.
(2) Čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky předepsané pro ustanovení zaměstnancem (§ 4) a případné zvláštní podmínky předepsané ministerstvem veřejných prací pro ustanovení čekatelem příslušné kategorie a vykazuje dva roky jiné nepřetržité služby státní jako plně zaměstnaná síla.
(3) Ustanovení čekatele jest přípustno jen, je-li v osobním stavu v příslušné kategorii volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.
(4) Čekatelská doba stanoví se pěti roky.
(5) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva veřejných prací a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ministerstvu veřejných prací, má-li býti zaměstnanec, který již vyhověl podmínce stanovené v odstavci 1, převzat do jiné kategorie nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních.
(6) Služební plat čekatelský se určí zvláštním vládním nařízením.
(7) Ustanovení tohoto nařízení o zaměstnancích, na které se vztahuje prvá část tohoto nařízení, platí, pokud se z jednotlivých ustanovení jinak nepodává, i pro čekatele.