§ 75.
Náležitosti osob povolaných k osobním úkonům.
(1) O náhradě za osobní úkony platí ustanovení hlavy VII. Bude-li toho třeba, budou osoby, které vykonávají osobní úkony v zájmu branné moci, stravovány a ubytovány jako osoby vojenské.
(2) Osoby, které v osobních úkonech, k nimž byly povolány, onemocněly, mají po dobu nemoci až do svého uzdravení nebo až do propuštění z osobních úkonů, provedeného před uzdravením, nárok na bezplatné ambulantní i ústavní léčení jako osoby vojenské, a to na účet státu nebo - byly-li tyto úkony požadovány obcí podle § 70, odst. 1 nebo jí uloženy podle § 70, odst. 3, druhé a třetí věty - na účet obce. Osoby léčené na účet obce smějí býti propuštěny z osobních úkonů jen po uzdravení, nebo podle okolností po šesti nedělích od počátku léčení, kdyby v této době uzdravení nenastalo.
(3) Při souběhu nároků na léčebnou péči podle odstavce 2 s nároky proti nositeli veřejnoprávního pojištění je povinen poskytnouti příslušné dávky především nositel tohoto pojištění, nejde-li o osoby, které konají osobní úkony přímo u armády; teprve po vyčerpání těchto nároků nastupují nároky proti státu nebo proti obci.