Článek 2
Středisko řízení v Maastrichtu
1. Během přechodného období platí níže uvedená ustanovení tohoto článku.
2.
a) Za Středisko řízení v Maastrichtu, včetně zaměstnanců, bude nadále odpovídat Organizace, v jejímž vlastnictví zůstane.
b) Středisko bude i nadále zajišťovat letové provozní služby ve vzdušném prostoru, který mu byl svěřen na základě Úmluvy z 13. prosince 1960. Při výkonu těchto funkcí Organizace uplatňuje ustanovení odstavců 10 až 15 tohoto článku.
c) Provozní výdaje související s těmito funkcemi ponesou čtyři státy; klíč k jejich rozdělení si dohodnou mezi sebou.
3. Sedm států přispívá na investiční náklady Střediska řízení v Maastrichtu, schválené před vstupem tohoto Protokolu v platnost, a to úměrně velikosti svých hrubých domácích produktů definovaných v odstavci 3 článku 19 přílohy 1.
4.
a) Příspěvek sedmi států na základě uvedeném v odstavci 3 se omezuje na financování nových investic v Maastrichtu, které jsou nezbytné k udržení úrovně schválených zařízení a služeb do data vstupu tohoto Protokolu v platnost nebo k udržení úrovně bezpečnosti.
b) Výjimkou z ustanovení článku 7 Úmluvy rozhodnutí o těchto investicích přijímají Výbor a Komise většinou hlasů sedmi států, přičemž se rozumí:
- že tyto hlasy podléhají vážení uvedenému v tabulce v dalším odstavci,
- a že tyto hlasy zastupují alespoň pět států ze sedmi.
c) Tabulka vážení hlasů zmíněná výše pod písmenem b) vypadá takto: