III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
9. Dospěje-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu (čl. 95 odst. 2 Ústavy). Soud je aktivně legitimován podat návrh tehdy, navrhuje-li zrušení zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná, nepostačí jen hypotetické použití nebo jiné širší souvislosti [usnesení ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Z účelu a smyslu konkrétní kontroly ústavnosti zákona plyne, že zákon (resp. jeho ustanovení), jehož má být při řešení věci použito, je pouze takový, který překáží dosažení žádoucího, tj. ústavně konformního výsledku; nebyl-li by přitom odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný [nález ze dne 6. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26, nebo nález ze dne 24. 1. 2023 sp. zn. Pl. ÚS 44/21 (38/2023 Sb.), bod 28].
10. Městskému soudu svědčí aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení napadeného ustanovení, neboť má být použito v řízení o správní žalobě, které se před ním vede. Jeho použitím by v řízení nastal následek, který navrhovatel shledává jako neústavní, přičemž neústavnost spatřuje především v porušení čl. 36 odst. 2 Listiny. Z přiloženého soudního spisu Ústavní soud ověřil, že ministerstvo o žádosti žalobkyně rozhodovalo podle zákona č. 594/2004 Sb., proto na posuzovanou věc dopadá výluka ze soudního přezkumu obsažená v § 10 odst. 5 větě druhé téhož zákona (tj. napadené ustanovení).
11. Ústavní soud současně neshledal žádný důvod nepřípustnosti návrhu podle § 66 zákona o Ústavním soudu ani důvod pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. Ústavní soud konstatuje, že je podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy příslušný k projednání návrhu, který splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, pročež přistoupil k jeho věcnému posouzení.