§ 199
Individuální a portfoliový přístup
(1) Banka nebo družstevní záložna posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále jen "znehodnocení") jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen "portfolium stejnorodých pohledávek").
(2) Portfoliový přístup banka nebo družstevní záložna
a) uplatňuje u jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V tomto případě banka nebo družstevní záložna ještě posuzuje, zda došlo ke znehodnocení portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud banka nebo družstevní záložna nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje;
b) může uplatňovat u jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek.
(3) Objektivním důkazem znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je existence pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.
(4) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména
a) zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,
b) snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,
c) nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých působí dlužníci,
d) zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své závazky v minimální možné výši.