B. Podrobnější požadavky na řízení úvěrového rizika
I. Systém pro provádění obchodů
1. Banka nebo družstevní záložna vytvoří a udržuje systém pro provádění obchodů tak, aby byly omezeny ty subjektivní aspekty rozhodovacího procesu, které nepřispívají ke kvalitě tohoto procesu.
2. Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby obchody s osobami (fyzickými nebo právnickými) se zvláštním vztahem k bance nebo družstevní záložně 24) byly sjednávány na základě podmínek obvyklých na daném trhu.
3. Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby měla k dispozici informace, které jí umožní i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou situaci (bonitu) protistrany, a to i v případě syndikátních úvěrů, spoluúčastí na úvěrovém riziku (sub-participation), strukturovaných produktů a podobných obchodů.
4. Banka nebo družstevní záložna zajistí, aby byl každý obchod posouzen s ohledem na jeho výši a složitost.
5. V rámci systému pro provádění obchodů jsou v závislosti na druhu produktu a typu protistrany posuzovány, a to v časovém horizontu zohledňujícím splatnost expozice, zejména
a) finanční a ekonomická situace protistrany,
b) účel provedení obchodu,
c) zdroje splácení včetně poměru hodnoty expozice k volným peněžním tokům protistrany (loan to income),
d) kvalita a dostatečnost zajištění,
e) situace v ekonomickém odvětví protistrany; je-li expozice zajištěna majetkovým zajištěním, posoudí banka nebo družstevní záložna také poměr hodnoty expozice k hodnotě zajištění (loan to value),
f) makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany včetně fází hospodářského cyklu,
g) podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn,
h) rozhodné právo, a to včetně zahraničního práva, připadá-li v úvahu, a
i) v případě financování určitého aktiva také poměr vlastních zdrojů použitých protistranou k hodnotě tohoto aktiva.
6. Banka nebo družstevní záložna při řízení úvěrového rizika používá techniky a nástroje omezující toto riziko, například zajištění, s tím, že použití těchto technik a nástrojů nemůže nahradit vyhodnocení finanční a ekonomické situace protistrany, nemůže být při posuzování protistrany považováno za náhradní zdroj splácení expozice, ani být zohledňováno ve vnitřním úvěrovém hodnocení (interním ratingu) protistrany.
II. Systém měření a sledování úvěrového rizika
1. Banka nebo družstevní záložna má takový systém měření a sledování úvěrového rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, podchytí všechny významné zdroje úvěrového rizika a umožňuje vyhodnotit dopad na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, závazků a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.
2. Systém měření a sledování úvěrového rizika umožňuje zejména
a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny obchody tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované úvěrové riziko,
b) podchytit a vyhodnotit všechny významné zdroje úvěrového rizika,
c) stanovit způsob sledování expozic vůči ekonomicky spjatým skupinám,
d) měřit úvěrové riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými vnitřními limity ve vhodné časové periodě i s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity.
3. Systém měření a sledování úvěrového rizika vyplývajícího ze sjednaných obchodů dále zajistí zejména
a) sledování finanční a ekonomické situace protistrany s ohledem na typ obchodů sjednaných s touto protistranou,
b) sledování plnění podmínek smlouvy protistranou,
c) sledování ocenění hodnoty zajištění,
d) sledování aktuálních problémů, které bezodkladně vyžadují opatření k nápravě,
e) sledování přiměřenosti výše opravných položek a rezerv.
4. Banka nebo družstevní záložna dále zabezpečí, že
a) příslušní zaměstnanci, včetně členů vrcholného vedení a příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumějí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování úvěrového rizika vychází,
b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.
III. Limity pro řízení úvěrového rizika
1. Banka nebo družstevní záložna vytvoří a udržuje soustavu limitů pro řízení úvěrového rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra úvěrového rizika akceptovaná představenstvem, případně výborem, na který představenstvo tuto pravomoc delegovalo, nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem zejména
a) zajistí, aby soustava limitů a postupy používané pro měření a sledování úvěrového rizika byly ucelené a propojené a aby soustava limitů brala v úvahu ostatní rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko tržní a likvidity,
b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti a organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností a stanovené kapitálové přiměřenosti. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé protistrany, jednotlivé státy, zeměpisné oblasti nebo pro jednotlivé činnosti;
c) zajistí, aby dílčí limity úvěrového rizika byly využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra úvěrového rizika,
d) při stanovování limitů zohlední pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, závazků a podrozvahových položek.
2. Banka nebo družstevní záložna dále
a) zajistí, aby byly stanovené limity příslušnými zaměstnanci nebo útvary pravidelně a při významných změnách podmínek přehodnocovány tak, aby byly v souladu s vnitřními i vnějšími podmínkami a celkovou strategií,
b) zajistí, aby soustava limitů podléhala schválení a pravidelnému přehodnocování představenstvem, případně výborem, na který představenstvo tuto pravomoc delegovalo,
c) u každého limitu stanoví přiměřené postupy při jeho překročení, včetně informačních toků.
IV. Analýzy a stresové testování úvěrového portfolia
1. Banka nebo družstevní záložna provádí analýzy úvěrového portfolia, včetně odhadů jeho budoucího vývoje a stresového testování. Výsledky bere do úvahy při stanovování a ověřování spolehlivosti postupů a limitů pro řízení úvěrového rizika.
2. Banka nebo družstevní záložna přizpůsobí postupy upravující provádění analýz úvěrového portfolia rozsahu a povaze svých úvěrových činností. Stresové testování je prováděno na základě stresových scénářů. Při tvorbě stresových scénářů banka nebo družstevní záložna zohledňuje svůj rizikový profil v oblasti úvěrového rizika, zejména velikost a strukturu úvěrového portfolia, a faktory, vůči jejichž změně je nebo by mohlo být její úvěrové portfolio nejzranitelnější, včetně případných nepříznivých změn v ekonomickém prostředí či finanční a ekonomické situaci protistran.
3. Banka nebo družstevní záložna zajistí
a) pravidelné provádění analýz a stresového testování, s přihlédnutím k velikosti, struktuře a povaze úvěrového portfolia,
b) pravidelné prověřování platnosti předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů a následné provedení stresových testů;
c) předkládání výsledků analýz a stresových testů členům vrcholného vedení odpovědným za řízení rizik.
------------------------------------------------------------------
24) § 19 zákona č. 21/1992 Sb.
§ 8b zákona č. 87/1995 Sb.