B. Podrobnější požadavky na řízení rizika likvidity
I. Měření a sledování čistých peněžních toků a likvidní pozice
1. Pro účely řízení rizika likvidity má banka nebo družstevní záložna přiměřené postupy měření a sledování čistých peněžních toků a likvidní pozice tak, aby bylo možné určit kroky banky nebo družstevní záložny potřebné k řízení rizika likvidity.
2. Postupy měření a sledování čistých peněžních toků a likvidní pozice umožňují zejména:
a) měření a porovnání přílivu a odlivu peněžních prostředků,
b) sledování čistých peněžních toků na denní bázi pro období nejméně 5 pracovních dnů dopředu, sestavení kalendáře splatností a propočtu likvidní pozice. Pokud banka nebo družstevní záložna zařazuje aktiva do pásem s kratší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto aktiv, stanoví k těmto aktivům systém diskontů, které budou odrážet tržní riziko související s rychlým odprodejem jednotlivých aktiv. Pokud banka nebo družstevní záložna zařazuje závazky do pásem s delší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto závazků, je schopna prokázat oprávněnost takovýchto přesunů.
II. Řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limity
1. Pro účely řízení rizika likvidity v jednotlivých měnách má banka nebo družstevní záložna postupy umožňující měření, sledování a kontrolu likvidity banky nebo družstevní záložny v každé z hlavních měn, se kterými pracuje.
2. Pokud banka nebo družstevní záložna financuje aktiva držená v jedné měně závazky drženými v jiné měně, analyzuje tržní podmínky, které mohou ovlivnit její přístup na devizový trh, možné podmínky směny jedné měny za jinou při různých situacích a další podmínky, které mohou ovlivnit její přístup ke zdrojům v požadované měně.
3. V závislosti na objemu činností v jednotlivých měnách banka nebo družstevní záložna stanoví limity pro řízení rizika likvidity, a to jak souhrnně za všechny měny, tak i jednotlivě pro každou hlavní měnu, se kterou pracuje.
4. Při stanovování limitů banka nebo družstevní záložna zohlední dopad možných nestandardních podmínek nebo mimořádných krizových okolností. Limity zohlední velikost banky nebo družstevní záložny, její finanční situaci, povahu, rozsah a složitost vykonávaných činností.
III. Řízení finančních zdrojů a přístupu na trh
Banka nebo družstevní záložna dostatečně stabilizuje a diverzifikuje své finanční zdroje. Za tímto účelem zejména
a) vytvoří a udržuje pravidelné kontakty s významnými věřiteli, s korespondenčními bankami a dalšími významnými obchodními partnery a klienty,
b) prověřuje míru spolehlivosti jednotlivých finančních zdrojů,
c) sleduje různé možnosti financování svých aktiv a vývoj těchto možností,
d) sleduje a udržuje možnost přístupu na trh za účelem prodeje svých aktiv.
IV. Scénář pro řízení rizika likvidity
1. Banka nebo družstevní záložna sestavuje scénář pro řízení rizika likvidity.
2. Banka nebo družstevní záložna stanoví předpoklady vývoje objemu a struktury aktiv, závazků a podrozvahových položek a dalších důležitých faktorů pro scénář řízení rizika likvidity, které především zahrnují
a) odhad
1. objemu splatných aktiv, která hodlá a je schopna obnovit,
2. předpokládaného nárůstu objemově nejvýznamnějších aktiv,
3. kategorizace jednotlivých aktiv z hlediska jejich likvidnosti,
b) odhad
1. objemu závazků, včetně vymezení obvyklé úrovně obnovení splatných závazků a obvyklého růstu nových vkladů,
2. průměrné splatnosti vkladů a obdobných nástrojů na viděnou založený na historické zkušenosti,
c) prověření odlivu finančních toků prostřednictvím úvěrových příslibů, záruk a akreditivů, pevných termínových kontraktů a opcí.
Další důležité faktory, které je třeba zohlednit při sestavování a ověřování scénáře řízení rizika likvidity, zahrnují především likvidní potřeby spojené s některými činnostmi banky nebo družstevní záložny a aktivitami jejích klientů a dalších osob, například vypořádání obchodů klientů a dalších osob nebo korespondenční bankovní služby.
3. Banka nebo družstevní záložna zajistí pravidelné prověřování správnosti předpokladů scénáře řízení rizika likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénáře.
V. Pohotovostní plán pro případ krize likvidity
1. Pro účely řízení rizika likvidity za mimořádných krizových okolností má banka nebo družstevní záložna pohotovostní plán.
2. Pohotovostní plán pro případ krize likvidity obsahuje zejména
a) zajištění přesných a včasných informačních toků v rámci banky nebo družstevní záložny,
b) jasné vymezení odpovědností a pravomocí v rámci banky nebo družstevní záložny,
c) možné způsoby ovlivnění vývoje aktiv, závazků a podrozvahových položek,
d) způsob komunikace s významnými věřiteli, obchodními partnery, dalšími osobami, klienty a veřejností při realizaci této strategie,
e) specifikaci záložních finančních zdrojů.
3. Banka nebo družstevní záložna zajistí pravidelnou aktualizaci pohotovostního plánu pro případ krize likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky.