§ 52.
Druhé skrutinium.
Komise sečte všecky zbytky hlasů z celé republiky, pokud se k nim podle §u 51 přihlíží, dělí tento součet zbytků prostým průměrem volebních čísel všech volebních krajů a číslo beze zlomku dělením vyšlé dává počet mandátů, které se obsadí ve druhém skrutiniu.
Je-li počet mandátů tímto způsobem určený, týž, nebo větší, než počet mandátů dosud neobsazených, odpadá třetí skrutinium.
Aby se zjistilo pro druhé skrutinium volební číslo, dělí se součet zbytků uvedený v odstavci předcházejícím, počtem mandátů, které se v tomto skrutiniu mají obsaditi, zvětšeným o jednu a celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je číslem volebním.
Komise přikáže každé straně tolik mandátů, kolikráte je volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro stranu tu ze všech volebních krajů vykázaných.
Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku menší počet hlasů v celé republice; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los. Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem v odstavci třetím stanoveným nebo proto, že strana ohlásila méně kandidátu, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže komise po jednom mandátu postupně těm stranám, jež vykazují největší, zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve II. skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela v celé republice více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Mandáty v druhém skrutiniu neobsazené obsadí se ve skrutiniu třetím.