§ 2
(1) Zaměstnancům uvedeným v § 1 náleží za rok 1947 dovolená ve výměře podle § 3 zákona po 39 týdnech, po které jim byly vlepovány známky na dovolenou (dále jen "známky") do lístků na dovolenou (dále jen "lístky").
(2) Po 26 týdnech, ve kterých byly zaměstnancům vlepovány známky do lístků, náleží jim dvě třetiny dovolené podle odstavce 1.
(3) Pro určení výměry dovolené se počítá za jeden rok trvání pracovního poměru kalendářní rok, v němž zaměstnanec byl v pracovním poměru alespoň po dobu 26 týdnů. Trval-li pracovní poměr v některých kalendářních letech kratší dobu, sčítají se v těchto letech týdny, v nichž byl v pracovním poměru ve stavebnictví a součet se dělí 26. Výsledek udává počet let rozhodných pro výměru dovolené. Ke zbytkům týdnů se nepřihlíží. Ustanovení §§ 4 a 5 zákona platí obdobně s tou odchylkou, že rozhoduje stav ke dni 1. ledna 1947.